SAZOMETNÁ STŘEDA, LIDOVÉ ZVYKY

Podle lidových pověr se této středě říká Sazometná, podle zvyku vymetat saze z komínů, čímž se prý vyháněly zlé síly, které by mohly příbytku škodit. Je to také den, kdy Jidáš přislíbil veleknězům jeruzalemského chrámu zradit Krista za odměnu třiceti stříbrných. V 19. století se začalo vyskytovat nesprávné pojmenování dnešního dne, vytvořily se "legendy", že se díky špatným skutkům Jidáše říká Sazometné středě: středa Škaredá. Další lidová tvořivost říká, že se škaredá nazývá i proto, že se Jidáš v ten den škaredil na Krista a musíme si tedy dávat pozor, abychom se po celou středu usmívali, protože pokud se budeme v tento den na sebe „škaredit“, tedy mračit a zlobit nezbavíme se „škaredění“ po celý rok. Zní to určitě moc pěkně, ale tyto rčení nejsou potvrzeny v historických pramenech. Jediná "Škaredá středa" následuje po masopustním úterý.
V tento den lidé nosili do kostela polínko dřeva a dali jej opálit na hranici. Doma z něho nadělali loučky a z nich křížky, které o Veliké neděli po obědě s ratolestmi svěcenými na neděli květnou, zastrkali do rohů polí. Ty měly ochraňovat úrodu před krupobitím. Ten hospodář, který měl nejdříve zastrkané křížky, měl mít údajně časnější žně. Jak vysoké jsou ratolesti s posvěcenými kočičkami, tak vysoko potom vzroste obilí.
Ženy se oblékaly do tmavých obleků. Končila všechna společenská posedávání, muži omezili kouření a pití. Na Sazometnou středu bývala bohatší večeře, aby každý lépe snášel přísné posty předepsané na následující tři dny. Hlavním pokrmem byla čočka a hrách. Přestože bylo jídlo dobré a povedlo se, muselo na talíři v tento den vypadat ošklivě a na první pohled nepovedeně. Jestliže se hospodyně rozhodla usmažit bramboráky nebo placky, vždy je při obracení trochu potrhala nebo přeložila. Tak vznikly trhance. V tuto středu se dodržoval na Valašsku zvyk, kdy v tento den vařili tradiční kyselicu, kterou pak místní vylévali a symbolicky se tak loučili s jednotvárnou postní stravou.
Zámožné hospodyně si v tento den chystaly staročeského beránka "postního", jenž byl jídán na Zelený čtvrtek, po staročesku nazývaný také "veliký". Aby byl beránek náležitě připraven, bylo k tomu třeba složitého "kuchaření".
celý článek: https://ceskezvyky.cz/svaty-tyden-sazometna/