SLAMNÍK - LIDOVÁ SLAVNOST V ÚTERÝ PO VELIKONOCÍCH

SLAMNÍK - LIDOVÁ SLAVNOST V ÚTERÝ PO VELIKONOCÍCH
Den po Velikonočním pondělí se v Bubenči každoročně odehrávala lidová jarní slavnost označovaná jako Slamník, do konce šedesátých let 19. století zvaná Štrozok. První zmínka je o ní již z roku 1624. Pořadateli a původci slavnosti byli pražští krejčí. Jejím symbolem byla vysoká tyč (májka) se slamníkem.
Obyčejně začínala slavnost průvodem, v jehož čele nesli mládenci slamník. Průvod vycházel z Bruské brány a končil v Bubenči, během cesty se zpívalo a hrálo. Účastnili se především mladí, na slamníku bývaly původně umístěny postavičky chlapce a dívky, což bylo později zakázáno z morálních důvodů. Milostná tématika události skutečně mohla přesahovat určité meze. O tom také vypovídá postava tzv. plampače, který po příchodu do Královské obory měl lechtivý proslov na téma manželství a láska, který prokládal různými písněmi. Slamník díky svému umístění v Královské oboře nelákal k návštěvě jen mládež, ale obyčejně se tu v tento den projížděla v kočárech i šlechta, poslouchala hudbu a pozorovala lidové veselí.
O PŮVODU SLAVNOSTI
V pražských Bubnech byl prý kdysi ustanoven kněz, který proslul svou neobyčejnou výmluvností. Ačkoliv vynikal duchem, jeho postava byla tak drobná, že když vystoupil na kazatelnu, byla mu vidět jen hlava, což prý vážnosti Božího slova poněkud ubíralo. V čase postu a o Velikonocích se na jeho kázání hrnulo tolik lidí, že je malý kostelík na vršku u Belvederu nemohl pojmout. Aby tedy nepřišel nikdo zkrátka, byla kazatelna vynesena ven před chrám a kněz promlouval k nepřehledným zástupům přímo pod širým nebem.
Mezi posluchači bývalo vždy nejvíce krejčích, kteří si vzali za úkol malému kazateli pomoci. Rozhodli se, že mu pod nohy vyrobí pevný slamník, aby ho vyvýšili a jeho malý vzrůst nerušil hluboký dojem z kázání. Jakmile se po Praze rozneslo, že v Bubnech káže pan páter "na slamníku", začalo se tam scházet tolik nábožného lidu, až se z toho postupem času stala slavná tradice. Tuto slavnost pak nejvíce uctívali právě krejčí, hrdí na svůj důvtipný nápad, který jejich oblíbenému kazateli pomohl lépe zazářit.
Slavnost Slamník se konala v úterý po Velikonocích v Královské oboře, která k tomuto dnu bývala výjimečně otevřena i pro veřejnost. Doložena je již z roku 1624, do roku 1771 šlo ovšem o tradiční náboženskou pouť. Když ale Velikonoční úterý přestalo být dnem svátečním, proměnil se Slamník v oslavu krejčovského cechu.
celý článek bez přihlášení: https://ceskezvyky.cz/lidova-slavnost-slamnik-v-utery-po.../