Tajemství hradu Veveří

Hrad Veveří leží zhruba dvanáct kilometrů severozápadně od centra Brna na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou. Podle pověstí je hrad, který byl založen kolem roku 1059 moravským údělným knížetem Konrádem I Brněnským, obestřen mnoha tajemstvími.
V roce 1877 byla v časopise Posel moravský otištěna povídka o kostelíku Matky Boží, který se nachází nedaleko hradu Veveří u Brna. Jednalo se o dílo neznámého autora, který ale měl zřejmě pozoruhodné informace. Povídka mimo jiné vypráví o dvanácti stříbrných sochách apoštolů uloupených v Polsku při válečném tažení knížete Břetislava. Tyto sochy měly být uloženy v Tišnovském klášteře. A zde do povídky vstupují templáři. Při jejich setkání s abatyší kláštera si zmíněná dáma pustila ústa poněkud na volnoběh a prozradila, kde jsou sochy ukryty. Ovšem ani templářům nebylo nic lidského cizí. Sochy v srpnu roku 1306 z kláštera ukradli a ukryli v tajném sklepení na Veveří.
O chodbách pod hradem Veveří a jejich propojení s kaplí Matky Boží již padlo mnoho hypotéz. Na jednu chodbu se narazilo při stavbě čističky odpadních vod v roce 1984 a další se objevila při výkopu kanalizace.
Krátce po válce navštívil kapli Matky Boží blíže neurčený francouzský diplomat. Kapli si podrobně prohlédl, aniž komukoliv důvod svého zájmu vysvětlil. Zde by se snad mohla najít určitá souvislost s údajným nálezem kustoda Rogera Lhomoye na hradě Gisors.

Gisors je město v severozápadní oblasti Paříže v regionu Horní Normandie. Hrad Gisors (nyní přestavěný na zámek) pochází z 11.století a je spojován s templářskou legendou.
Těsně před koncem druhé světové války hradní kustod Roger Lhomoy zkoumal záhadnou studniční šachtu, ústící uprostřed hradu. Po několika měsících dřiny se prokopal až na dno, ke vchodu do boční chodby. To, co uviděl, mu vyrazilo dech. Podél stěn stálo třináct soch v životní velikosti - Ježíš a dvanáct apoštolů. Na zemi leželo devatenáct kamenných sarkofágů, uprostřed kaple bylo srovnáno ve třech řadách třicet rakví ze vzácného kovu. Pocítil nevýslovný strach a vrátil se zpět. V únoru 1964 byla celá oblast kolem hradu Gisors prohlášena za uzavřené a nepřístupné vojenské území a byly zahájeny vykopávky.
Nabízí se následující otázky: Proč prováděla archeologické vykopávky francouzská armáda? Proč nikdy nebyly zveřejněny výsledky tohoto výzkumu?

V osmdesátých letech vyšla kniha Poklad Cagoulardů od jistého Vladimíra Fialy. Jak vyplývá z obsahu knihy, byl autor s výzkumem hradu Veveří dobře obeznámen. Kniha vypráví o tom, jak se o Veveří začala v šedesátých letech zajímat francouzská okultní organizace. Po roce 1989 vyšlo najevo, že autor knihy byl důstojníkem Státní bezpečnosti. Otázkou zůstává, proč tato kniha byla vůbec publikována, jakou v celém příběhu (informací a dezinformací) hraje roli, případně komu byla určena atd.
Mezi další zajímavosti oblasti hradu Veveří patří nález mramorové desky se záhadným zaměřovacím zařízením. V sedmdesátých letech proběhlo v místech nálezu desky geofyzikální měření a zkušební vrty potvrdily existenci podzemního prostoru a tyto výsledky byly publikovány v odborném tisku.
Vypráví se, že ti, kteří se v druhé polovině 20 století pátráním po zdejším podzemí nejvíce zabývali, dostali anonymní, ale důrazné varování aby své činnosti zanechali.
Od té doby výzkumy podzemí v oblasti hradu Veveří nepokračovaly. Zdá se, že kromě soukromých osob také oficiální místa nebrala varování na lehkou váhu.
Kromě toho - veškeré písemné důkazy, včetně plánku zmíněné mramorové desky zmizely neznámo kam. Stejný osud potkal i vlastní mramorovou desku.

mirek.prosecky@seznam.cz