Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Božena
Logo
Home  ~  Kultura  ~  

ÚNOR, jak ke svému jménu přišel

Politika

(212)

Zábava

(343)

Společnost

(1306)

Kultura

(552)

Sport

(75)
ÚNOR, jak ke svému jménu přišel
<>
icon 09.02.2025 icon 3x icon 29x
ÚNOR, JAK KE SVÉMU JMÉNU PŘIŠEL
Únor je podle gregoriánského kalendáře druhý měsíc v roce. Jako nejkratší z měsíců má 28 dní, v přestupném roce 29 dní. Třikrát v historii měl únor i 30 dní.
Měsíc únor stejně jako leden v římském kalendáři zpočátku neexistoval. Kalendář měl 10 měsíců, 304 dnů a zima byla považována za období bez měsíců. V tuto dobu se nedalo sadit a ani sklízet úroda, a tak byly pro tehdejší lid asi zimní měsíce zbytečné. Postupem času od toho ale upustili a z desetiměsíčního kalendáře se stal kalendář dvanáctiměsíční, který měl dní 355. To dalo vzniknout lednu a únoru. Stalo se tak v roce 713 př. n. l., kdy legendární římský král Numa Pompilius do kalendáře začlenil i leden a únor, takže kalendář zahrnoval celý lunární rok a únor se stal v kalendáři posledním, tedy 12. měsícem v roce. Proto se k němu přidávaly, nebo ubíraly dny, které dorovnávaly nepřesnosti ve vztahu k tropickému roku.
V mnoha jazycích je název měsíce odvozen od latinského Februarius, což bylo pojmenování podle očistných svátků februa. Ve starověkém římském náboženství se tyto svátky konaly 15. února. Podle dochovaných záznamů z 16. století se únoru říkalo též „dřevěný měsíc“. Právě v čase únorové ubývající Luny káceli Slované stromy. Dřevo mělo lepší kvalitu a bylo mnohem odolnější proti různým vnějším i jiným vlivům. U nás se již od dob národního obrození význam slova únor vykládá tak, že jde o měsíc, v němž dochází k oblevě, lámou se ledy a noří se do vody. Jiné vysvětlení je, že při únorové oblevě taje sníh a led a země se začíná nořit ve vodu a bláto. Každopádně ale oba výklady mluví o tání a oblevě.
Poznámka na závěr: Při přechodu z římského na juliánský kalendář zavedl v roce 45 př. n. l. Julius Ceasar pravidelné přidávání dne jednou za 4 roky. Při přechodu z juliánského na gregoriánský kalendář v roce 1582 se tento systém musel doplnit o další pravidlo. Roky, jejichž letopočet končí dvěma nulami, jsou přestupné pouze v případě, že letopočet je dělitelný číslem 400. Roky 1600, 2000, 2400 jsou tedy přestupné a 1700, 1800, 1900 či 2100 jsou nepřestupné. Zdroj: Facebook
PeopleSTAR (1 hodnocení)
básničky 557
citáty 2205
vtipy 2243
zpovědi 0
videa 0
blog 344
povídky 23
Další příspěvky autora
Svět je plný bláznů
Svět je plný bláznů. Učit dneska? To chce odvahu, nervy a neprůstřelnou vestu. N...

Den svaté Agáty
5. únor v pražském Klementinu: minimum – 20,5 °C (r. 1841), denní průměr 1,5 °C ...

HROMNICE
NA HROMNICE O HODINU VÍCE Časoměrné (zábavné) pranostiky Naši prapředkové si tak...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).