Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Jitka (28)
Logo
Home  ~  Kultura  ~  

ÚNOR, jak ke svému jménu přišel

Politika

(241)

Zábava

(413)

Společnost

(2055)

Kultura

(715)

Sport

(91)

Cestování

(102)
ÚNOR, jak ke svému jménu přišel
<>
icon 09.02.2025 icon 4x icon 252x
ÚNOR, JAK KE SVÉMU JMÉNU PŘIŠEL
Únor je podle gregoriánského kalendáře druhý měsíc v roce. Jako nejkratší z měsíců má 28 dní, v přestupném roce 29 dní. Třikrát v historii měl únor i 30 dní.
Měsíc únor stejně jako leden v římském kalendáři zpočátku neexistoval. Kalendář měl 10 měsíců, 304 dnů a zima byla považována za období bez měsíců. V tuto dobu se nedalo sadit a ani sklízet úroda, a tak byly pro tehdejší lid asi zimní měsíce zbytečné. Postupem času od toho ale upustili a z desetiměsíčního kalendáře se stal kalendář dvanáctiměsíční, který měl dní 355. To dalo vzniknout lednu a únoru. Stalo se tak v roce 713 př. n. l., kdy legendární římský král Numa Pompilius do kalendáře začlenil i leden a únor, takže kalendář zahrnoval celý lunární rok a únor se stal v kalendáři posledním, tedy 12. měsícem v roce. Proto se k němu přidávaly, nebo ubíraly dny, které dorovnávaly nepřesnosti ve vztahu k tropickému roku.
V mnoha jazycích je název měsíce odvozen od latinského Februarius, což bylo pojmenování podle očistných svátků februa. Ve starověkém římském náboženství se tyto svátky konaly 15. února. Podle dochovaných záznamů z 16. století se únoru říkalo též „dřevěný měsíc“. Právě v čase únorové ubývající Luny káceli Slované stromy. Dřevo mělo lepší kvalitu a bylo mnohem odolnější proti různým vnějším i jiným vlivům. U nás se již od dob národního obrození význam slova únor vykládá tak, že jde o měsíc, v němž dochází k oblevě, lámou se ledy a noří se do vody. Jiné vysvětlení je, že při únorové oblevě taje sníh a led a země se začíná nořit ve vodu a bláto. Každopádně ale oba výklady mluví o tání a oblevě.
Poznámka na závěr: Při přechodu z římského na juliánský kalendář zavedl v roce 45 př. n. l. Julius Ceasar pravidelné přidávání dne jednou za 4 roky. Při přechodu z juliánského na gregoriánský kalendář v roce 1582 se tento systém musel doplnit o další pravidlo. Roky, jejichž letopočet končí dvěma nulami, jsou přestupné pouze v případě, že letopočet je dělitelný číslem 400. Roky 1600, 2000, 2400 jsou tedy přestupné a 1700, 1800, 1900 či 2100 jsou nepřestupné. Zdroj: Facebook
PeopleSTAR (2 hodnocení)
básničky 714
citáty 2504
vtipy 2550
zpovědi 0
videa 0
blog 513
povídky 93
Další příspěvky autora
PROČ CHODÍ MIKULÁŠ O DEN DŘÍVE
Na první pohled nám nepřipadne divné, že Mikuláš má svátek 6. prosince, ale troj...

BARBORKY, VĚTVIČKY VĚŠTÍCÍ BUDOUCNOST
K svátku svaté Barbory a k adventnímu období neodmyslitelně patří tzv. barborky ...

JAK PROSINEC KE SVÉMU JMÉNU PŘIŠEL
Latinsky se měsíc nazývá december, odvozeně od slova decem („deset“), protože až...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).