Vánoční čas

Vánoční čas
"Matouš 16:25-27 "
"25 Každý, kdo by si chtěl život zachovat pro sebe, ztratí ho. Kdo mi odevzdá svůj život, ten ho získá. 26 Co člověku prospěje, když získá celý svět a ten skutečný život ztratí? Co může vyvážit hodnotu věčného života? 27 Přijdu ve slávě svého Otce se svými anděly a tehdy budu soudit každého člověka podle toho, jak žil."
........


O čem jsou vlastně ty vánoce, které chceme oslavovat? Kdo vůbec ještě přemýšlí nad tím a co vůbec máme slavit? Je to tradice a prostě takový zvyk, vyrostla jsem v komunismu jako pohan, zkrátka nevěřící, o kostelech jsem jako dítě nic nevěděla a ani křesťanský příběh o Ježíšovi, o tom jsem neměla ani ponětí. Vánoce mýma dětskýma očima byl ozdobený vánoční stromek a pod ním dárečky, slaďoučké cukroví, pohádky v televizi a venku zima, prostě jen takový čas... Maminka běhala, vařila, chystala a poklízela, převlékala postele,aby se celá rodina cítila čistě a svátečně... a my si hráli a trochu pomáhali.
Myslím na barevné vánoční kolekce na háčkách, barevné koule na stromku, lepení papírových řetězů... svíčky a prskavky a přitom stále uvnitř mne neznámá úzkost ze života, který se v mé citlivé duši probouzel. Pamatuji se, jak jsme se za pár korun snažili koupit nějaké dárečky a něco taky vyrobit, docela prosté zážitky kdekterého dítka v komunismu.

Po letech, kdy mám svou vlastní rodinu a jsem už dospělá, učím se prožívat vánoce a prožívat je jako dítě Boží a taky jako obyčejná matka a žena, co poklízí, nakupuje, peče a chystá oslavu vánoc, jako je zvykem každý rok a přitom ještě chodí do práce.
Někdy se na vánoce ani netěším, zvláště v té dnešní době a v čase tržního hospodářství se cítím moc nešťastná. Každý den kráčím těžkými kroky k Nebi a vnímám věci skryté i příběh o Ježíšovi znám, jak narodil se prostě v Betlémě v chlívě na jesličkách. A moje srdce matky pláče a vzpomíná na svoje vlastní děti, jak jsem je porodila.
Chudoba, odmítnutí a přitom úžas prostých lidí... Narodil se muž, který žil z Pravdy a Ducha a co mu to vůbec bylo platné? Vždyť v tomto světě po pravdě nikdo netouží a slyšet jí lidé nechtějí, všichni usilují jen o věci pozemské a všechno dělají jen ve svůj prospěch, ve skutečnosti je život v tomto světě život ve lži a všichni hrají jeden před druhým divné komedie s určitými úmysly, neboť je třeba usilovat o věci pozemské, abychom byli schopni v tomto světě žít, pravda v srdci, nač mi je? Jen pro smích, hop se mnou na pranýř, upálit a nebo přibít na kříž?
Co vlastně oslavujem? Že Láska v Nebi žije, protože člověk jí ublížil a nechává nás na zemi žít podle našich rozhodnutí a uprostřed světských komedií, kde na lásku si všichni pouze hrají a nikdo , kdo má rozum si pravdu říkat nedovolí, říká se tomu prý slušnost, už tomu za mák nerozumím a tak se dívám už jen k Nebi a věřím, že jednou, až v tomto světě umřu, setkám se s čistou láskou i pochopením.