Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Květa (3)
Logo

Politika

(110)

Zábava

(170)

Společnost

(417)

Kultura

(365)

Sport

(35)
Soudný den
<>
icon 15.12.2018 icon 0x icon 522x
Soudný den



(na téma týdne: " Poslední den mého života")


"Pracuj, jakoby tvůj život neměl skončit a modli se, jakoby to byl dnes poslední tvůj den!"


V té větě řečeno je vše, ať každý žije činně a v duši ať se stále připravuje na setkání svojí duše s nekonečným jsoucnem.



A kdo zná poslední svou hodinu?

Když už se blíží čas náš v knize určený, mnozí se na to těžko připraví.

Nic neděje se ale ze vteřiny na vteřinu, vše má svůj čas a ten se každý člověk učí přijímat, někdy si říkám snad, když věřím v život nekonečný v duši, že poslední den mého života už dávno byl, neboť od chvíle, kdy jsem uvěřila, že je má duše živá, nežiji život pouze svůj, ale jsem navždy spojena s tím, kdo život v nás obnovuje a udržuje stále dokola. Dávno jsem zemřela sama sobě a život svůj jsem odevzdala, Bože, Tobě a každé ráno zase z Tvých dlaní život přijímám a večer odevzdávám zase, každičký den žiju tak poslední den svého života, který Ti večer před usnutím odevzdám a Ty, jenž křísíš mrtvé, daruješ mi čas, když zachce se ti zas a já vše ze tvých rukou přijímám a život svůj se ve spojení s Tebou učím poznávat.

"Jak v životě, tak ve smrti!"

Kdo si snad myslí, že se něco ve vteřině stane v hodině smrti, ten se mýlí, každičký okamžik a každá chvíle se zapisuje v nás samotných a proto každý může v mysli si udržovat denně myšlenku na svoji šťastnou smrt, vždyť umřít je jak usnout a probudit se již jen pouze ve své duši, která dále žije, i když v lidském těle život ukončí.

Každý z nás má si připomínat svou pomíjivost v tomto světě a tím víc v pokoře se radovat a děkovati Bohu za vše, co smí přijímat! " Prach jsi a v prach se obrátíš! "

Štěstí je to, proč máme žít a proto radovat se je touhou naší duše, já mohu říci, že již za života mne obšťastnil Bůh ochutnávkou toho, co mi chystá a co budeme smět prožívat, až budem v tomto světě mrtví, proto můj poslední den života bude tím nekrásnějším v duši snad, kdy na tu chvíli čekám celý život svůj, až sen svůj nejkrásnější v duši svojí budu žít a se svým Andělem strážcem setkám se tváří v tvář a s ním pak zůstanu už věčně snad.

" A pak už bude všechno dobrý... " Nic nebude nás bolet a všechno bude trvat, duše se bude radovati sama v sobě, jak stvořena je k obrazu samotného Boha, k tomu jsme byli stvořeni a věřím pevně v duši svojí, že jsme Božími dětmi, když skrze Krista vykoupení jen z milosti Boží smíme ochutnat.

Kdopak se naděje, že přišel poslední den jeho života?

Mnozí jsou k lůžku připoutáni nemocí a mnozí sotva pochopí, že třeba přijde nehoda, co rázem uzavře vše třeba dnes... A přece každičký den může být pro nás přípravou na to, co neznámé je každému a čím si každý projít musí, tou branou ze života do smrti, smrt netrvá jen okamžik, duše však musí si ji zasloužit, neboť v té chvíli se odděluje všechno z mysli do duše vědomí a v duši otvírá se čisté svědomí, jímž se musí od věčnosti každá duše řídit a všechno začne v sobě třídit, je třeba mnohé milosti a touhy po odpuštění, která očistí vše nepotřebné pro život věčný, jenž musí každý po své smrti uchopit, je otázkou však, zda životem, co žili jsme, uzráli jsme k vstupu do Nebeského království, zda odměnou nám bude život věčný blízko Zdroje života, či zda jsme pohrdali dary a ocitnem se kdesi v pekle vlastních vin a špatných činů, z nichž nevyjdeme nikdy sami a uvrženi v nepřítomnost Boží umírati budem trýzní bezmocných.

Na mysli mám v každé chvíli činit vše ve spojení s Boží vůlí a hledat sama v sobě sílu ducha, jenž povznáší se stále nad starosti všedního života a všechno v hmotě oživuje. Život pozemský je zkouškou pouhou, říká se také: " Těžko na cvičišti, lehko na bojišti" Proto je život na zemi tak omezený, abychom v duši dokázali , kdo je mocnější a zda v nás dobro zvítězí!

" Co tě nezabije, to tě posílí!", proto je všechno těžké pro nás dobré a " široká je cesta do pekla, ale úzká do Nebe", když jsou před námi překážky, nezoufejme, spíš Bohu díky za zkoušky, kterými pro posílení vlastní duše procházíme!

" A když tě svádí tvoje oko, vyloupni jej... lépe je tvojí duši být bez oka, než zemřít a když tě svádí tvoje ruka, odřízni ji, raději býti bez ruky, než zůstat v ohni pekelném navždy!" jak tvrdě řečeno je v Písmu vše, co se těla týká, je to zde obraz toho, že nemáme se nechat svádět hmotou a uvážiti, zda je to k dobru naší duše nebo naopak, kdo takto v sobě všechno ošetřuje, ten připraven je jistě na poslední den svého života a kdy přijde, to každý jednou pozná, kolikrát, když to člověk nečeká...

Jako ten sedlák, co si shromažďoval plné sýpky a myslel, že na dlouho je zajštěn a bláhový byl jistě, když ještě téhož dne, Bůh ho ze života povolal skládat svoje účty, proto je třeba v Nebi poklady si shromažďovat a milosrdensví mnohá druhým činit a když pak budem účty skládat i my snad najdem soucit v Tváři Boží.

A ještě každý ať myslí na to, že nic nezůstane skryto, každý skutek a každá myšlenka je navždy uložena a proto všechno v našem životě je důležité pro naši duši, která spěje do života věčného, do něhož odejde v den soudný, když opouští své tělo.

Křesťané věří ve vzkříšení a v život věčný a Ježíš je nám branou, skrze kterou smíme projít, vždyť celý jeho život je obraz toho, čím si musí každá lidská duše projít!

Kéž soudný den je vykoupením a kéž nás všichni svatí chrání, ať naše duše blažená je ve svém snění a branou smrti v poslední den pozemského života vejít může do věčného života.

Marie Bernadeta, 4. ledna 2016
Kultura  |   Společnost
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Někdy
Někdy 19. února 2019, autor Marie Bernadeta ( Moje filozofie) Někdy se snažím ...

Něco ze života....na zemi i v Nebi.
Něco ze života....na zemi i v Nebi. | Marie Bernadeta | Moje filozofie Venkov...

Diamanty
Diamanty Království, co není z tohoto světa? Království z jiného světa znal J...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).