Velikonoční pondělí

Pondělí je u nás dnes nejvýznamnějším dnem velikonočních svátků.
Mimocírkevní oslavy jsou spojeny s pomlázkou a bohatým hodováním. Je dnem uvolnění a veselí, dnem vzývajícím nový život. Už dávno v dobách předkřesťanských se mrskání zelenými ratolestmi přičítal magický omlazující účinek. Pošlehání žen a dívek čerstvými pruty, které mohou být i dovedně spletené, má přenést energii posilující životadárné mízy stromů a zajistit tak zdraví, sílu a svěžest. Odměnou za pomlázku jsou barevná nebo malovaná vajíčka.
Chlapec, který přišel do domu jako první, býval nejvíce obdarován. Jeho pomlázkou potom hospodyně vyšlehala domácí zvířectvo, aby se pomladilo, někdy ale podarovávaly vejci nejen koledníky. Zakopávaly vajíčka v rozích chlévů a polí, aby zajistily jejich plodnost.
Někde je pak zvykem žen druhý den, v úterý, oplatit šlehání mužům. Jinde je pomlázka spojena s poléváním vodou.
Hody, hody doprovody
dejte vejce malovaný!
Nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička Vám za něj snese jiný.
Já jsem malý koledníček, tetičko,
přišel jsem si pro červený vajíčko.
Vajíčko je červený a koláče bílý,
jakpak je vám, panímámo, koledníček milý?
K velikonoční hostině patří nejrůznější pokrmy z vajec a velikonoční nádivka, podávaná se salátem z hořkých bylin. Dříve nesměl na stole chybět ani mazanec, sypaný mandlemi, nebo velikonoční věnec, zdobený vejci a pentlemi, upečený z podobného těsta jako na vánočky. Jídávala se i sladká krupičná kaše, ochucená medem a sypaná skořicí nebo tlučenými křížalami či strouhaným perníkem. Dnes symbolicky pečeme a zdobíme sladkého beránka. Odpoledne se děti dříve bavívaly různými hrami s vykoledovanými vejci. Kluci kouleli vajíčka do důlku, děvčata je zase házela do výšky. Vyhrála ta, jejíž vejce vyletělo nejvýš a při dopadu jej chytila a nerozbilo se.