Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Beata (2)
Logo
Home  ~  Kultura  ~  

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ(ČERVENÉ), ZVYKY A TRADICE

Politika

(253)

Zábava

(560)

Společnost

(2630)

Kultura

(911)

Sport

(97)

Cestování

(138)
VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ(ČERVENÉ), ZVYKY A TRADICE
<>
icon 06.04.2026 icon 3x icon 70x
Říká se mu také červené. Jeho barevný přívlastek vychází z červeně barvených vajíček. Pondělní pomlázka nemá již s církevními svátky nic společného, vychází z tradic doby předkřesťanské (pozůstatek pohanských oslav jara). Ze všech velikonočních svátečních dnů je však nejoblíbenější. Právě k vůli pomlázce, která je spletena z vrbového proutí, nejlépe z osmi dlouhých proutků a ozdobená pestrobarevnými stuhami. Krajově se pomlázce také říká mrskačka, vařejka, šlehačka, višpánek, tatar, žíla, rócák, kančák, korbáč, šibák, konak, čugar ...
Původ mrskačky vykládá se takto: Když Pán Kristus vstal z mrtvých, lidé stáli na ulicích Jeruzalémských v zástupech, volajíce: "Vstal z mrtvých! Vstal z mrtvých!" Židé je mrskajíce rozháněli, a na památku toho slaví se mrskačka. Jinde prý se mrskají proto, aby neoprašivěli.
Mrskání na "Červené" pondělí u nás dokládají záznamy již z poloviny 15 století. Tehdy prý metlami z vrbových proutků šlehali nejen muži ženy a chlapci dívky, ale i opačně. Pomlázka podobně jako metličky v lázni, měla pomoci k osvěžení a prokrvení těla. Věřilo se, že vyhání nemoci, chmury a špatnou náladu a vyšlehaným dívkám pomlázka přinese zdraví, mládí i sílu po celý rok a zajistí, aby „neuschly“.
V některých moravských krajích bývalo obyčejem, že chasníci ráno polévali děvčata vodou, nebo je rovnou shazovali do potoka a jinde se mládež dřevěnými stříkačkami postřikovala ovoněnou vodou. Po pomlázce, dynovačce či šlohačce dostávají chlapci od děvčat malovaná vajíčka, ale také barevné mašle, jimiž ovazují pomlázku. Když chlapec dostane od děvčete zelenou stuhu, znamená to, že se jí líbí. Modrou pentlí děvče dávalo hochovi naději a žlutou vyjádřilo koledníkovi svůj nezájem.
Velmi oblíbeným velikonočním dárkem dětí byla cukrová vejce, kupovaná na velikonočním trhu. Uvnitř byl z papíru plasticky zhotovený výjev (jesličky, ukřižování) zakrytý celuloidem, aby bylo vidět dovnitř. Náplň zobrazující náboženské symboly a scény se vkládala i do skořápky pečlivě rozříznutého slepičího vejce.
Vše o velikonočním pondělí volně ke čtení: https://ceskezvyky.cz/kategorie/ceske-zvyky/jaro/velikonoce/
PeopleSTAR (1 hodnocení)
básničky 921
citáty 2711
vtipy 2756
zpovědi 0
videa 0
blog 715
povídky 295
Další příspěvky autora
PROKOPSKÉ POVĚRY, KTERÝM VĚŘILY NAŠE PRABABIČKY
Prokopský svátek vyhlížely hospodyně na Horácku s netrpělivostí, neboť 4. červen...

ČERVENEC, LIDOVÉ ZVYKY A TRADICE
Měsíc červenec nese v mnoha jazycích název odvozený z latinského Julius, anglick...

SVATOJÁNSKÁ KVÍTKA V POVĚRÁCH - VLČÍ MÁK
Rozkvetlé máky patří k nejvýraznějším symbolům začátku léta. Jejich sytě červené...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).