VISUTÉ ZAHRADY SEMÍRÁMIDINY

Vědomosti o nich jsou ze všech sedmi divů nejméně podložené, a tak zahrady Semírámidiny nebyly podle všeho "visuté", nýbrž vyrůstaly z řady teras naplněných zemí. Zprávy z roku 50 př. n. l. , kdy měly zahrady svůj rozkvět už dávno za sebou, hovoří o cihlových zdech 12 metrů dlouhých a 7 metrů silných, na kterých stojí kamenné pilíře nesoucí dřevěné plošiny osázené stromovím. Legenda vypráví, že zahrady zřídil kolem roku 600 př. n. l. král Nabukadnesar pro svou ženu, princeznu strádající steskem po zelených kopcích rodné Médie. Lidé zahrady obdivovali pro smaragdově zelenou nádheru, vystupující z šedohnědé eufratské roviny, i pro jejich důmyslný zavlažovací systém. Ten byl patrně založen na pumpách poháněných otroky - voda z nich dostříkla až na nejvyšší terasu.
Když roku 331 př. n. l. Babylon dobyl Alexandr Veliký, zahrady dosud vzkvétaly. V následujících stoletích však město podlehlo okolnímu písku, a tak dnes nikdo s jistotou neví, kde se vlastně zahrady prostíraly. Irák se nyní v rámci rozsáhlého projektu snaží někdejší Babylon vystavět znovu. Tak by i zahrady - nebo cosi, co by je připomínalo - mohly opět rozkvést.