Chceš-li změnit svět, miluj muže

Chceš-li změnit svět, miluj muže; skutečně ho miluj
Vyber si toho, jehož duše jasně volá tvou; který tě vidí;
který je dost statečný na to, aby se bál.
Přijmi jeho ruku a veď ho jemně za krví svého srdce.
Kde může ucítit tvé teplo a spočinout
a nechat svou tíhu shořet v tvých ohních
Pohlédni mu do očí, nahlédni hluboko dovnitř a uvidíš, co
spícího, bdělého, ostýchavého či čekajícího se tam ukrývá
Pohlédni mu do očí a uvidíš v nich jeho otce, dědy a všechny ty války a šílenství,
které vedly jejich duše v nějaké vzdálené zemi, vzdáleném čase.
Pohlédni, bez souzení, na jejich bolesti, utrpení, muka a vinu.
A nechej to vše odejít.
Vciť se do bříměte jeho předků.
A věz, že on v tobě hledá bezpečné útočiště.
Nechej ho roztát ve svém neochvějném pohledu.
A věz, že ty nemusíš zrcadlit ten hněv, neboť máš dělohu, sladkou hlubokou bránu, která omývá a hojí staré rány.
Chceš-li změnit svět, miluj muže, skutečně ho miluj.
Seď před ním v plném majestátu svého ženství, v dechu své zranitelnosti.
V hravosti své dětské nevinnosti, v hloubi své smrti.
Kvetoucí pozvání, jemně ustupující a dovolující jeho síle muže,
aby předstoupila vpřed a vykročila směrem k tobě… a společně s tebou, tiše vědouce,
plula v lůně Země.
A pokud couvne… a on couvne… uteče do své jeskyně…
Shromáždi kolem sebe své babičky… zachumlej se do jejich mouder.
Naslouchej jejich jemnému šepotání, které zklidní tvé vystrašené dívčí srdce.
A přiměje tě, aby ses ztišila… a trpělivě čekala na jeho návrat.
Seď a zpívej u jeho dveří píseň rozpomínání, že zase znovu, smí být ukonejšen.
Chceš-li změnit svět, miluj muže, skutečně ho miluj.
Nesnaž se z něj vyloudit malého chlapce, pomocí lsti, klamu, svádění a podvodu.
Jen abys jej vlákala… do sítě destrukce, kde vládne chaos a nenávist.
Horší než jakákoli válka, kterou vedli jeho bratři.
To není ženské, to je pomsta, je to jed překroucených linií.
Jed zneužívání po celé věky, znásilňování našeho světa.
A to ženě nedává sílu, snižuje ji, když mu uřezává koule.
A zabíjí nás to všechny, ať už ho jeho matka držela, nebo to nedokázala.
Nyní mu ukaž pravou matku.
Drž ho, veď ho ve své ušlechtilé spanilosti a své hloubce, doutnající v jádru Země.
Netrestej ho za jeho zranění, o kterých se domníváš, že nenaplňují tvé potřeby nebo kritéria. Plač pro něj sladké řeky. Krvácej to vše zpátky domů.
Chceš-li změnit svět, miluj muže, skutečně ho miluj.
Miluj ho natolik, aby mohl být nahý a volný.
Miluj ho natolik, aby tvé tělo a tvou duši otevřel cyklu zrození a smrti.
A děkuj mu za příležitost. Když spolu tančíte divokými větry a tichými lesy.
Měj odvahu být křehká a nechat ho pít z jemných okvětních lístků své bytosti.
Dej mu pocítit, že tě může držet, zastávat se tě a chránit tě.
Klesni mu do náruče a důvěřuj, že tě chytí, i když tě předtím tisíckrát pustili.
Nauč jej, jak se odevzdat, tím, že se odevzdáš sama.
A splyň se sladkou prázdnotou srdce tohoto světa.
Chceš-li změnit svět, miluj muže, skutečně ho miluj.
Povzbuzuj ho, nasycuj ho, dávej mu svolení, naslouchej mu, drž ho, léč ho
A na oplátku budeš vyživována, podporována a ochraňována.
Silnými pažemi, jasnými myšlenkami a zaostřenými šípy.
Neboť když jej necháš, může být vším, o čem sníš.
Chceš-li milovat muže, miluj sebe sama, miluj svého otce.
Miluj svého bratra, svého syna, svého bývalého partnera;
od prvního chlapce, kterého jsi políbila, až po toho posledního, kterého jsi oplakala.
Děkuj za dary; dar všeho, co se ti až po toto setkání podařilo rozplést.
Dar muže, který stojí před tebou teď.
A najdi v něm zárodek všeho, co je nové a zářící.
Semínko, kterému můžete dávat vláhu.
A nechat tak spolu vyrůst novému světu.
~Anonym~
Translation © Petra Pejchalová, 2013
artist: Mark Arian
http://www.transformace.info/