PROČ OČEKÁVALI ŽIDÉ PŘÍCHOD MESIÁŠE?

Po tři století, od okamžiku, kdy ji dobyl Alexandr Veliký, byla Palestina ohniskem svárů. Počátkem 2. století př. n. l. se řecký vládce pokusil potlačit židovskou víru, ale úspěšné povstání vedené Judou Makabejským v letech 165-163 př. n. l. vyústilo ve století židovské nezávislosti. Podle proroctví odvozených ze Starého zákona se přiblížil "konec časů", kdy se navždy rozhodne zápas mezi dobrem a zlem. Zbožní Židé měřili, že Bůh si vyvolil Izrael - židovskou Palestinu - za předvoj svého království. Jeho předzvěstí se měl stát velký vládce Mesiáš, "Pomazaný", řecky Christos.
Příchod Mesiáše a Božího království závisel na náboženské čistotě Židů. Mnozí soudili, že Židé v tomto ohledu zaostávali, a tak útoky na ně sílily. Roku 63 př. n. l. se Římané zmocnili Jeruzaléma. Později tam ustavili loutkového vládce Heroda, za jehož panování se nepořádky a spory ještě stupňovaly.
Když Herodes přibližně v době Kristova narození zemřel, všichni čekali apokalyptickou změnu. Palestina byla rozdělena mezi Herodovy tři syny. Jižní provincie zvaná Judea se nakonec dostala pod správu římského místodržícího Piláta Pontského. Pro zbožné lidi to byla jasná znamení: "konec časů" byl na dosah ruky.
Z knihy: Nejdramatičtější historické události, které změnily svět.