Jak Andrej Babiš lhal o smrti svého manažera - Poznámka 2

„Kostelecké uzeniny budou mít sto let! Devadesát devět a půl roku nenašli v žádném výrobku jehlu. A teď ji našli dvakrát. A teď vyšly nějaké pomluvy na vysočinu. Lidi jsou zlí a snaží se mě prostřednictvím mých firem poškodit. Bohužel vyšel v Blesku článek, v sobotu, že ta naše vysočina je úplně hrozná. A ten šéf výroby spáchal sebevraždu,“ prohlásil Andrej Babiš 4. května 2016 na půdě Univerzity Pardubice. Odpověděl tak nesmělému studentovi na otázku: „Litoval jste někdy,
že jste šel do politiky? Měl jste svůj klid a teď do vás všichni kopou...“
Andrej Babiš se pečlivě snaží vzbuzovat dojem, že je otloukánkem, který se stal ministrem financí a místopředsedou vlády takřka
z donucení, především však z čirého altruismu. A je za to bit konkurencí. Pokus vyvolat soucit se sebou samým prostřednictvím příběhu „Kterak bulvár dohnal zlými články mého člověka k sebevraždě“ je ale nová meta. Andrej Babiš naznačuje, že tragický osud jeho zaměstnance nějak souvisí s mediálně-politickým honem na jeho vlastní osobu.
Na případ a nesrovnalosti v Babišově výpovědi upozornil jako první
v deníku Echo24 Tomáš Pergler. Vyslovil pochybnost, zda je Babišova výpověď pravdivá, když ve skutečnosti hodická vysočina v testu deníku Blesk neskončila špatně, ale vyhrála. Naše zjištění ale změnila pochybnosti v jistotu: Andrej Babiš o příčinách úmrtí manažera svého hodického podniku klamal.
Andrej Babiš před studenty v Pardubicích zamlčel, že smrti ředitele provozu Masozávodu Hodice předcházelo ještě jiné úmrtí: smrtelný úraz na jeho pracovišti. Tři na sobě nezávislí lidé v místě nám vypověděli,
že zhruba dva týdny před osudnou událostí rozmačkal přepravní vozík, takzvaná ještěrka, dělníka v Babišově podniku. „Šel si na ni naskládat palety, a pak se to stalo. Odbrzdila se a sama se rozjela. Byla to nějaká stará mašina, podle všeho nebyla v pořádku,“ líčí příběh místní lidé,
z nichž nikdo si nepřeje být jmenován.
Ředitel provozu přišel svému tragicky zesnulému podřízenému
na pohřeb a v tentýž den večer se zabil. Podle lidí v kraji mohly k jeho zoufalému činu přispět i jiné příčiny než neštěstí na pracovišti, ale každopádně všichni vylučují, že by jakkoli souvisel s kvalitou produkce, která se ostatně právě v Hodicích i v sesterském podniku v Krahulčí podle řady hlasů po mnohaletém úpadku spravuje.
Ministr financí, předseda ANO, místopředseda vlády, majitel Mafry, majitel Agrofertu nejenom ututlal tragické úmrtí svého dělníka, ale navíc si vylhal příčiny smrti svého manažera a nakonec vše podal tak, jako by mu všichni strašně křivdili.
Babiš zneužívá smrt svých zaměstnanců, aby vyvolával soucit... sám se sebou. Dokáže si někdo představit, jak se počínání Andreje Babiše musí jevit oběma rodinám pozůstalých, jejich dalším blízkým a přátelům? Jména obou obětí naštěstí unikla pozornosti médií a my na tom nemáme důvod nic měnit, ačkoli jsou nám známa.
Pokud o věci vůbec píšeme, není to z neúcty k oběma zesnulým, ale právě z úcty k nim. Jestliže o jedné smrti Andrej Babiš mlčí a druhou zneužívá ve svůj prospěch, je na místě podívat se na jiné souvislosti obou tragédií. Pod Babišovým vedením masokombinátů na Vysočině podle všech dostupných svědectví upadla kvalita vybavení i péče o něj, zásadně se snížila kvalifikace personálu a vzrostl tlak na vedení.