Jak přemoci negativní pocity podle dalajlamy

Jeho Svatost říká: „V každém okamžiku se snaž být svým nejlepším přítelem.“
To znamená: „Přistupuj k sobě tak, jak by s Tebou jednal ten nejbližší člověk, kterému na Tobě záleží.“
To znamená: „Zbytečně si neotravuj cit, pokoj, mysl. Jinak si otrávíš svůj přítomný život.“
„Je to ale vůbec reálné?“ řeknete si. Nežije dalajlama v „jiném světě“?
Nežije. I on se totiž potýká s lidskými slabostmi. Na rozdíl od běžných lidí se však o tom nestydí mluvit. A dokonce je za potýkání se slabostmi vděčný. Prý se alespoň učí poznávat, jak vlastní slabosti můžeme i přemoci. Navíc dalajlama rád sdílí s okolím to, co mu nejvíce pomáhá.

Několik jeho metod i meditací přináším také ve Vánočním Speciálu, neobvyklém dárku pod stromeček pro ty, kteří občas čelí vlastním či cizím slabostem, kterým se tu a tam protemní nálada, kteří někdy přestanou věřit v sebe, v lepší budoucnost, ve smysluplný život. Trápí Vás křivda, bolest? Nedostává se Vám zklidnění, povzbuzení? Ukážu Vám na třech dalajlamových příbězích, že pozitivní psychologie nejsou žádné čáry. Až se tedy něco bude pokoušet o zkažení Vaší pohody, vzpomeňte si například na tato dalajlamova doporučení:

1. dalajlamova cesta: Porozumění pozitivní představou
Tu příhodu vyprávěl dalajlamův šofér. To takhle spěchali jedním městem, dalajlama na zadním sedadle. Vtom nějaké auto nečekaně vybočilo do jejich dráhy a málem způsobilo střet. Dalajlamova řidiče okamžitě popadl vztek, a už chtěl křičet, když zarazil svůj hněv. Ve zpětném zrcátku totiž spatřil usmívajícího se dalajlamu, který incident zaznamenal, ale přesto jen lehce pokývl hlavou a pravil: „To jsou mi tedy, na mou věru, řidiči.“ Muž křečovitě svírající volant se ho zeptal, jak může tak nebetyčnou drzost přejít natolik v klidu. Dalajlama odvětil: „I mě napadne zareagovat pudově a ulevit si. Vždyť je to lidské! Ale dříve než to udělám, položím si otázku: ,A k čemu to bude dobré?’ Pokud místo primitivní cesty hněvu zvolím ušlechtilejší cestu humoru, porozumění a možná i soucitu, negace z mé mysli odplynou a nedostaví se žádný vztek, zvýšený krevní tlak či náběh na infarkt. Kdekoli je zloba a frustrace, tam kráčí i nemoc.“ Načež dodal: „Raději si představím dobrý důvod, proč by ten řidič mohl spěchat. Co když jede s těžkými zdravotními potížemi do nemocnice, co když veze rodící ženu, co když chvátá za někým blízkým, dítětem, které je v nouzi? Místo toho nejhoršího mu přeji, ať hlavně dobře dojede a nikoho, ani sebe, neohrozí.“

2. dalajlamova cesta: Zklidnění pozitivním vzorem
Dalajlama za svou největší vášeň označuje sebezklidňování. Říká, že ke každé emotivní výzvě přistupuje jako k tréninku – příležitosti procvičit si pozitivní myšlení. Tvrdí, že má přímo i radost, když se ho někdo snaží vyvést z míry a rovnováhy – označuje pak takového člověka jako lektora, kouče, instruktora a děkuje mu za další „hodinu koupání v moři“. Co tím myslí?

„Člověk má mnoho společného s vodou. Snad i proto, že je vodou z více než dvou třetin tvořen. Když rozkolísáte vodu v umyvadle nebo vaně, stačí jen dát jí čas a ona se automaticky zklidní. To je přirozenost vody, která je i součástí člověka. Dát si čas znamená vrátit se do klidu. Nejednat ukvapeně. Místo povrchní reakce jít do hloubky a zklidnit se. Vykoupat se v moři…“

Je tu opět ten výraz. Příměr člověka k moři. Co máme s mořem společného? Dalajlama radí: „Stávejte se mořem. Na povrchu mohou Vaši osobnost ovlivňovat divoké bouře zvedající vlny, jako je tomu na hladině moře a těsně pod ní. Směrem do hloubi moře ale narůstá jeho klid. Ani sebevětší bouře nedokáže narušit vnitřní chrám moře. I kdyby se jeho rozbouřená voda vylila z břehů, hlubiny moří svou rovnováhu neztratí. Jejich podstatou je pokoj a neutuchající řád.“

A co to znamená akceptovat rozbouřenou hladinu své mysli, ale směrem do hloubi se zklidnit? Dalajlama říká: „Hlavně se nekárejte za bolest, úzkost a přítomné trápení. Ublíží-li Vám někdo, je taková reakce nevyhnutelná a přirozená. My potřebujeme cítit, že nás někdo vychýlil z vnitřního klidu. Jen tak si budeme pamatovat, kdo to byl a čeho jsou lidé schopní. Jen tak nás to příště nepřekvapí a nevyvede z klidu. Protože se na to i připravíme. Je to jako s onemocněním. Nastydneme-li proto, že jsme se dostatečně nechránili a neoblékli, neznamená to, že se ještě navrch musíme trestat, schválně vystavovat mrazu a svůj zdravotní stav ještě zhoršovat. Ne, stačí pochopit chybu, ponaučit se, uzdravit se a už stejnou chybu neopakovat. Přesně takový zklidňující potenciál má jakákoli vlastní chyba. Nemusí nás zneklidnit, spíše uklidnit. Ano, stala se. Ale pokud jsme se ponaučili, pak se stala naposledy.“

3. dalajlamova cesta: Motivace pozitivním opakem
Jak se dočtete i ve Vánočním Speciálu, základním kamenem dalajlamovy filozofie je přesvědčení, že negativní reakce nemůže vést k pozitivnímu výsledku a toxický postoj nepřinese zdravý život. „Zlobou a nenávistí působíme mnohem větší škody sami sobě než člověku, kterému se mstíme. On si totiž naše toxické jednání nemusí brát vůbec osobně a k srdci. Je to jako pít jed a doufat, že zemře někdo jiný.“ Dalajlamovým nejoblíbenějším příkladem jsou sousedské vztahy. „Představte si, že Vás soused nesnáší a ustavičně vymýšlí, jak Vám otrávit život. Začne-li Vás to trápit, začnete trpět špatným trávením, nebude se Vám dařit spát, rozbolí Vás hlava a i z dalších příčin budete muset užívat prášky. Jeho jednání zkazí Vaši náladu, stanete se zasmušilým a nepříjemným společníkem, takže k Vám přestanou docházet přátelé. Ze vzteku, zášti a nenávisti Vám zbělají vlasy, vyrazí Vám vrásky, možná Vás potkají ještě horší zdravotní problémy. A Váš soused bude mít důvod radovat se. Jeho přání zkazit Vám život se splnilo, aniž Vám musel jakkoli přímo fyzicky ublížit. Způsobili jste si to sami vlastní reakcí a přemýšlením.“

Načež uvádí, proč upřednostňuje opačný přístup: „Když naopak navzdory křivdám, pomluvám a pokusům zkazit Vám náladu zůstanete klidní a usměvaví, když se Vám podaří ovládnout hněv svým nadhledem, humorem a pozitivním myšlením, pak Vám zdraví bude nerušeně sloužit dál, neopustí Vás ani optimismus, ani radost, ani přátelé. Váš život zůstane krásný, bohatý a úspěšný. A bude to naopak Váš soused, do jehož mysli se zasejí chmury. Nesplní se jeho přání. Za to špatné dostane sám špatné. Protože karma funguje. Každému se vrátí to, co vysílá. Karma je totiž v našem vlastním postoji. My rozhodujeme o tom, jakou energii si vytvoříme. Když vytváříme zlou, proč se divíme, že nám je zle? Motivujme se raději cílem. Chceme šťastný život? Pak nedovolme, aby nám někdo vzal šťastné rozpoložení!“