Láska si říká C8H11N

Možná to bude pro některé z vás překvapení, ale v lásce nehledejte žádná velká kouzla, natož romantiku. Lásku totiž můžeme popsat vzorcem C8H11N, který označuje fenyletylamin (FEA), což je strukturně nejjednodušší a přitom velmi účinný hormon a alkaloid skupiny amfetaminu.
Když mozek vyhodnotí na základě vůně, akustických, optických a jiných signálů partnera jako vhodného k milování, váš mozek zaplaví právě hormon fenyletylamin. Od této chvíle se na něm stáváte závislými! Proto musíte milovanou osobu často vídat, potřebujete ji slyšet několikrát denně v telefonu, dotýkat se jí.
Vaše tělo tak znovu a znovu zaplavují vlny hormonů a vy na nich ujíždíte jako nakroman na svém tripu.

V průběhu dějin se lidský druh vykazoval jednou vlastnosti, kterou jsme si zachovali dodnes. Postupně bereme věci kolem nás pěkně jednu po druhé, zkoumáme je a škatulkujeme. Proto jsme se přestali bát blesků, pochopili jsme, že záplavy nejsou hněvem bohů a že za neúrodu nemohou stařeny s bradavicemi. Nyní si vědci pod své mikroskopy a do Petriho misek nacpali lásku.

Vodu na mlýn všem rozervaným, uvzdychaným romantikům nahnala počátkem 90.let minulého století badatelská skupina japonských vědců. Ti totiž prokázali, že syndrom zlomeného srdce opravdu existuje! Takže pokud v ordinaci zaslechnete Tako - stubo kardiomyopatie ve spojení s vaší osobou, vězte, že vás lékař či lékařka nezve na asijské jídlo, ale oznamuje vám, že trpíte syndromem zlomeného srdce.

Zlomenina srdce je nepříjemné psychosomatické onemocnění. To znamená, že nahlodaná a těžce zkoušená psychika má dopad na celkový stav těla. Proto lidé, kteří si prožijí nepříjemný zážitek či déletrvající zklamání, nespokojenost či stres, mohou u sebe pozorovat silné bušení srdce, zrychlený tep a dokonce i vysoký krevní tlak a bolest na hrudi! Mozek se totiž v takovém případě nachází ve stresu a pomocí zvýšené produkce stresových hormonů dáva srdci signál k útěku.

Ačkoli tyto symptomy odpovídají příznakům srdečního infarktu, zdá se, že syndrom zlomeného srdce je dočasný a zcela vratný. Pokud je ovšem zavčasu léčen. K těmto výsledkům došel výzkumný tým pod vedením Richarda Regnanteho z Miriam Hospital v americkém státě Rhode Island. V březnu letošního roku vědci publikovali výsledky své studie, při níž pozorovali 70 pacientů trpících právě syndromem zlomeného srdce. Všichni pacienti byli krátce před vypuknutím potíží vystaveni enormní fyzické či psychické zátěži v podobě domácí hádky, úmrtí milovaného člověka, onemocnění apod.

A jako každá zlomenina, i fraktura srdce se dá léčit. Zapomeňte však na sádru. Stačí si podle amerických vědců zavčasu vzít aspirin. U těžších zlomenin se pak pacientovi podávají léky na srdce betablokátory. Ty zpomalují srdeční činnost a snižují krevní tlak, čímž zamezí stresovým hormonům zvyšovat srdeční tep, který by po delší době mohl srdce vyčerpat. Je také vhodné podávat sedativa a tím mozek uklidnit. Ovšem podobně jako u mnoha dalších onemocnění, i zde je nejlepším lékařem čas.

Badatelé také zjistili, že syndrom zlomeného srdce se častěji vyskytuje na jaře a v letních měsících, na rozdíl od srdečního infarktu, který řádí hlavně přes zimu. ( Netrénované srdce má problém se vyrovnat s rozdílem teplot ). I proto si Regnante myslí, že syndrom zlomeniny srdce nemá nic společného s koronárními tepnami. Jedná se prostě jen o problém se srdečním svalem. O jaký problém jde, zatím ještě nevíme. Někteří vědci ale spíše soudí, že syndrom je formou infarktu, který se sám včas zastaví. Zlomené srdce prostě jen potřebuje čas, aby se s tíživou situací vyrovnalo. Každopádně, až příště dostanete "kopačky", vezměte si aspirin.



ZDROJ : EPOCHA 13/09