Milost smíchu + ...

Před několika lety na jedné britské univerzitě rozhodli, že prozkoumají, jak působí humor v odlišných kulturách. Poslali sbírku vtipů desetitisícům lidí z různých zemí, kteří měli označit ten, který se jim nejvíce líbil. Vyhrál tento: „Sherlock Holmes jde stanovat s dr. Watsonem. Postaví si stan a jdou spát. O několik hodin později Holmes budí Watsona. ‘Watsone, podívejte se nahoru a řekněte mi, co z toho vyvozujete.’
Watson se podívá nahoru, a když uvidí nebe poseté hvězdami, odvětí: ‘Myslím, že v tak velkém vesmíru musí existovat další planety, které jsou jako ta naše. ’
‘Vy hlupáku,’ oboří se na něj Holmes. ‘Někdo nám ukradl stan!’“
Proč se tomu smějeme? Protože v tom poznáváme sami sebe. I my velmi často přes stromy nevidíme les a děláme absurdní závěry. Takoví jsme my lidé. Takový je život. A náš smích je darem Boží milosti.
(Jak vzácná milost..., Advent-Orion 2011)


Upadneš-li, vstaň

U odolnosti jde o to, jak čelit těžkostem a jak prospívat. Zopakujme si, jak to funguje. Naše mysl pracuje v prospekci - přemýšlí o budoucích možnostech - a při tomto přemýšlení se tvoří plány na dosažení cílů. Pokud tyto plány a očekávání narazí na překážky, přijde okamžik, kdy můžeme přehodnotit a přepočítat - stejně jako navigace GPS. V tomto okamžiku si uvědomujeme, že se musíme rozhodnout, jak budeme reagovat. Je-li tato reakce aktivní a přijímá situaci jako výzvu, jdeme vpřed s důvěrou. Dokážeme to nějak změnit. Pokud jsme se svými očekáváními narazili, následná nerovnováha vybízí k dosažení rovnováhy prostřednictvím autoregulace. Můžeme situaci vědomě přehodnotit a rozhodnout se jednat jinak.
Víme to na základě vědeckého výzkumu o lidech, kteří projevili odolnost poté, co je postihlo neštěstí. Ale co způsobuje, že se chtějí postavit zpátky na nohy? Někdo to udělá zcela přirozeně. Dr. George Bonanno, vůdčí badatel v oboru odolnosti, již dlouho zastává názor, že lidé jsou mnohem odolnější, vytrvalejší a méně křehcí, než si myslíme. Definuje odolnost jako „schopnost lidí vystavených potenciálně vysoce ničivé události udržovat duševní a tělesné zdraví a pozitivní emoce." Dobře rozumí tomu, v čem odolnost spočívá, a došel k závěru, že na základě výzkumu se nedá předpovědět, kdo bude odolný... Výsledkem je, že vědci se méně zaměřují na to, kdo se odolným stane, a více na to, kdo se takovým už stal.
(Proměňte úzkost v naději, Portál 2025)