Mimořádný objev. Češi našli největší podzemní termální jezero na světě

Jezero měří na délku 138,3 metru a na šířku 42 metrů. Celkem pojme 8335 kubických metrů termální minerální vody. Je s velkým předstihem největší na světě. Aby se k němu dostali, museli vědci slanit 127 metrů.

Článek
Příběh cenného objevu se začal psát v roce 2021. Vedoucí pozdější expedice a zkušený speleolog Marek Audy měl indicie, že v oblasti Vromoner na jihu Albánie se může nacházet jeskyně se vzácným termálním jezerem.

Takové jeskyně totiž vznikají komplikovaným procesem, kdy v hloubce několika kilometrů pod nimi je ropné ložisko. Termální vody nasycené oxidem uhličitým nebo sirovodíkem se tlačí vzhůru. Když se dostanou na vzduch, uvolní se sirovodík a poté se přemění na kyselinu sírovou. Agresivní sloučenina pak nerozpustí okolní vápenec, ale přemění ho na sádrovec, který opadává a tím vzniká odspodu tvořená (hypogenní) jeskyně.

Obdobné jeskyně viděl už předtím ve Spojených státech v krasové oblasti Guadalupe v Novém Mexiku, ale díky vodácké výpravě a termálním pramenům tušil, že by se mohly vyskytovat i v Albánii.

V létě 2021 proto vzal svou ženu na rodinnou dovolenou právě do této oblasti, kde společně vkročili do jeskyně Sulfur, která je přístupná z řeky Sarandaporo. Zároveň už z jedné albánské studie z Tiranské univerzity věděl o hydrotermálním pramenu. „V jeskyni jsme rozhodně nebyli jako první lidé a i když jsem sliboval termální prameny, tak voda má jenom 26 stupňů, takže v srpnu byla spíš vlažná. Ale žena je na to za ty roky se mnou už zvyklá,“ směje se Marek Audy.

„Okolo štíři, pavouci, horko a smrad, rozhodně bych neřekl, že to byla romantická jeskyně. Ale už jsem běžel pro zápisník,“ dodává Audy.

„Vypadá to jako romantická věda. Ale první telefonát byl: ‚Ty vole, díra jak kráva, akorát tam jsou všude hmyzy‘,“ doplňuje jej jeho kolega Richard Bouda.

Jeskyně nicméně potvrdila domněnky Marka Audyho a do oblasti termálních pramenů naplánoval s kolegy první expedici. O dva měsíce později začali s mapováním oblasti.

K objevu přispěl i fakt, že oblast je málo prozkoumaná. Albánie byla po celou dobu druhé poloviny 20. století světu izolována kvůli tyranii komunistického vládce Envera Hodži, nebo-li „Dunaje myšlenek“ jak o sobě mluvil.

Mapování oblasti trvalo další dva roky, kdy výprava objevovala další jeskyně. V tu chvíli vůbec netušili, že objeví velké jezero. Až v roce 2022 si díky záběrům z dronu náhodou všimli vysokého sloupce páry, který stoupal poměrně daleko od starých pasáckých cest.

Našli vstup do jeskyně Atmos a na jejím dně utopený v jeskynní tmě ležel významný objev české vědy.

Došlo lano
Jezero bylo v hloubce 127 metrů pod nimi.

„Zůstal jsem na konci někde ve 100 metrech pod zemí. Chybělo ještě nějakých 30 metrů, svítil jsem někam pod sebe a volal na kamaráda Richarda, ať mi pošle další lano. A on mi odpovídá, že už žádné nemá,“ vrací se k objevu Audy.

Vyšplhal zpátky a výprava se vrátila do Česka, aby slanění naplánovala znovu. „Jezero mělo fakt krásnou modrou barvu, ale vůbec nás tehdy nenapadlo, že má délku 140 metrů a že já jsem ještě asi 30 metrů nad zemí. Domníval jsem se, že jsem podstatně níž, a to jezero na mě působilo daleko menším dojmem,“ doplňuje Audy.

O zhruba půl roku později na podzim 2023 už měli dost dlouhé lano a ocitli se na břehu jezera. Ve tmě, všude okolo šedá barva. Vědci neměli žádné měřítko a pořád ještě nevěděli, že je podzemní jezero opravdu tak rozsáhlé. Laserový zaměřovač házel chybu a i když se po chvíli objevilo, že má přes 100 metrů, nezaměřil protější břeh přesně.

Nebezpečný sirovodík
Marek Audy dostal nápad. Než jej ale popíšeme, je důležité si uvědomit, že kvůli sirovodíkům je mnoho podobných, ač daleko menších jezer v jeskyních nepřístupných bez dýchacích přístrojů kvůli sirovodíku v ovzduší.

U jezera Neuron se dýchat dalo, ale i tak může být nad hladinou nebezpečně vysoká, tedy smrtelná koncetrace těchto plynů.

Marek Audy se ale rozhodl, že jezero přeplave, aby jej změřil. Na přilbu si nalepil detektor sirovodíků a začal plavat.

„Jak jsem rozvířil hladinu, tak se sirovodík začal intenzivněji odpařovat. No, a detektor začal pískat, že tu oblast mám opustit. Pak začal pískat ještě druhou intenzitou, že mám okamžitě odejít,“ vypráví.

K druhému břehu se nedostal, naopak se otočil a začal plavat zpátky. „Ríša na mě volal, ať plavu pomalu, v klidu. Ono mu na tom břehu ani nic jiného nezbývalo,“ pokračuje Audy.

Přežil, koncentrace nakonec nebyla „úplně nebezpečná“ a zpětně začali probírat, jak podobné expedice zabezpečit a že je potřeba vypracovat metodiku, aby pak objevitelé nezahynuli.

Další výzkum
Objevem jezera a podrobným zmapováním vědecká práce nekončí. O výsledky expedice, kterou téměř milionem korun podpořila nadace Neuron, projevil zájem prestižní National Geographic. „Momentálně jednáme o publikaci s řadou evropských vydání, ale o projektu se hovoří i v mateřské edici ve Washingtonu,“ potvrzuje šéfredaktor Tomáš Tureček.

Součástí expedice byli i další odborníci. Například botanička Michaela Wipplingerová v jezeře objevila nový druh sinic a nyní pracuje na odborném článku. O oblast projevují zájem zahraniční univerzity a další vědci, kteří chtějí na objev navázat z pohledů jejich odborností a disciplín.

Čeští experti v jeskyních nalezli a popsali už osm živočichů, které se vyskytují pouze v agresivním sulfickém prostředí. Přírodovědec František Kovařík z Karlovy univerzity například popsal nový druh asi třícentimetrového štíra s názvem Euscorpius sulfur.

V jeskyni, kde je stabilních 28 až 29 stupňů, žijí také netopýři, kteří ale nehybernují jako v Česku, ale jsou aktivní po celý rok. Potravou jim je velké množství hmyzu, které se v jeskyních nachází.

Vědci narazili třeba i na velkou stěnu z pavučiny 10 krát 10 metrů s šířkou asi 10 centimetrů ve které žije až 70 tisíc netopýrů.

Když výprava sestoupila na břeh podzemního jezera, překvapila je žába připomínající ropuchu. „Nevěřím, že by mohla přežít pád. Musela by totiž padat asi 50 až 60 metrů. Ale spíš je pravděpodobné, že se z ní po nárazu o zem vyvrhal vajíčka a rozmnožili se pulci,“ dodává Audy.

Marek Audy má ale v hledáčku další jeskyně, které mohou přepsat objev jím vedené expedice. Výzkum pokračuje v oblasti asi 50 kilometrů západně. Další možné obdobné jeskyně má vyhlédnuté i v Perském zálivu.

Jaroslav Hroch Seznam Zprávy