Nevzdávej se předčasně

Prvního dubna roku 1976 se tito dva mladíci - Jobs a Wozniak - sešli s inženýrem Waynem, aby založili firmu na vývoj a výrobu počítačů. Wozniakovi se totiž podařilo spojit klávesnici s obrazovkou. Smlouva, kterou sepsali, byla sice neumělá, ale to podstatné v ní bylo. Šlo o jejich podíly ve firmě a na případném zisku v poměru 45-45-10%. Jobs se podepsal malými písmeny, Wozniak úhledně a Wayne nečitelně.
Na druhý den se inženýr Wayne dověděl, že Jobs si vzal v bance úvěr a zaručil se majetkem všech tří. Dostal strach. Bylo mu již přes 40 let a měl našetřeny nějaké peníze. Mládencům to sice neřekl, ale o úspěchu jejich podniku měl vážné pochybnosti. Obával se proto, že když jejich projekt zkrachuje, přijde o všechny své úspory. Několik následujících dnů prožil v neklidu a nejistotě, nevěděl, co má dělat. Nakonec se rozhodl. Zašel za svými mladými společníky, sdělil jim, že od smlouvy odstupuje, a oni mu s rozpaky vrátili jeho vklad, který činil 2 300 dolarů. Kdyby s nimi v tom partnerství vytrval, po dvaceti letech, kdy nastupoval do důchodu, by byl jeho podíl ve firmě APL vyšší než dvě miliardy dolarů. On ale dožíval v malém domku se skromnou penzí.
Obava ze ztráty toho, co máme, je často silnější než naděje na zisk, který leží v nejisté budoucnosti. Je rozhodující, nakolik důvěřujeme tomu, kdo nám ten zisk slibuje.

(Příběhy o příležitosti, Advent-Orion 2020)