O vnitřním kolapsu zla a o radosti, přicházející shora

Nezadržitelně se blíží čas, kdy Světlo Syna Člověka dokončí své poslání ve stvoření a na Zemi zavládne klid a mír. Ve světlejších úrovních jemnější hmotnosti tam přebývající lidské duše radostně očekávají vítězství Světla na Zemi. Už jen poměrně krátký čas dělí náš svět od chvíle, kdy obnovující síla Světla naplno pronikne do pozemského jednání lidí.

Duše, přebývající ve světlejších úrovních hmotnosti, a také zástupy blažených duchů v nádherných zahradách duchovního domova pozorují shora své blízké, zatím ještě žijící na Zemi a spoluprožívají v obavách jejich pozemskou cestu, protože jsou si vědomi nástrah, které se ještě v poslední chvíli snaží zničit čisté lidské duchovní chtění. Neboť stále trvá odklon toho pozemského od ostatních částí stvoření, zachvívajících se v souladu s Vůlí Stvořitele.

Současně je však vidět postup Světla, které stlačuje zlo stále více od místa, kde krouží malé vesmírné těleso, zvané Země. S každým posunem zla směrem dolů zavládne ve výšinách radost a ta se snáší až sem k nám k Zemi. To je důvod povznesenosti a oblažující radosti, kterou občas vnímají citlivější jednotlivci, aniž by k tomu měli nějaký zvláštní vnější důvod.

Tato radost a osvobozující nadechnutí doléhá z výšin k Zemi ještě dříve, než dojde k viditelnému posunu vnějšího života a čistota chtění se stane přirozenou součástí většiny. Tato radost je předvojem obrovských Světlých změn, jaké dnes většina lidí nepovažuje vůbec za možné.

Proti tomu se však vzpírá pozemské vědomí lidí a odmítá to, protože všemu tomu, co je vzdáleno čistotě a dobru se na Zemi ještě slušně daří. Je to však už jen poslední vzdor a poslední vzpoura vůči tichému, ale neústupnému působení Světla. Této vzpouře se už ale nedostává žádné vnitřní opory a nakonec se zhroutí z naší pozemské úrovně do hlubin zapomnění.

Navenek se jeví všechno dosavadní nedobré jednání, kterému chybí laskavost a úcta k druhým jako ještě pevné a neústupné, avšak vnitřně je sebevědomí tohoto způsobu jednání již otřeseno, protože osudová vlákna takto jednajících lidí jsou vystavena proudům vysokého Světlého druhu.

V bezesných nocích stravuje mnohé z těchto, čistému životu vzdálených lidí, obava z nadcházejících časů. Navenek se může jevit to staré ještě jako neotřesitelné, avšak stále více vláken spojuje náš pozemský svět se sférami Světla. To se projevuje tak, že lidé chtějící zlo ztrácejí vůli a schopnost vzdorovat tomu, co se blíží, protože nezastavitelná síla Světla tlačí jejich nitro, ve kterém narůstá vědomí marnosti, prázdnoty a strachu.

Dnešní nezdravý stav na Zemi je mimo jiné způsoben i nezralostí a nechápavostí lidí, nacházejících se u moci. A i když mnozí z nich chtějí opravdu dobře pro druhé, chybí jim poznání pravé moudrosti o životě. Jednoznačně převládá nedostatek zralých a moudrostí Světla skutečně vedených lidí, kteří by mohli svět posunout výše. Je to však prostor pro ty zralejší, aby ve své zralosti zesílili, stali se více viditelní a šli svým příkladem napřed v čistém úsilí o život, postavený na hodnotách duchovního poznání a láskyplného ohledu na druhé.

Současná bída našeho světa bude ještě nějakou dobu trvat a jednotlivcům bude přinášet nejrůznější prožívání, ale hlavní směřování je již dáno nesrovnatelně vyšší silou, než je ta lidská. Hlavní směřování je dáno Vůlí Nejvyššího, kterou přivádí bezprostředně k Zemi paprsek Světla, přinášející občerstvení a posilu každému, kdo touží po Světle a po radostném, tvořivém životě v míru s druhými.

Vnitřní radost a zvýšená odvaha je povzbuzením Shora, které je zde v naší době kvasu nachystáno pro každého. Je předzvěstí a předvojem toho nádherného, co se nezadržitelně blíží. Z výšin proudí k Zemi jemné závoje požehnání od těch, kteří sledují své bližní a zprostředkovávají jim prožívání radostného odhodlání vše překonat a všem procházet už jen čistě a spravedlivě.

Radostnost a odvaha kráčet vpřed, taková má být cesta těch, kteří v dnešní nelehké době usilují o Světlo.