O záření univerza a o lidské schopnosti ovládat hmotu

Předem však upozorňuji, že nepůjde o žádná levná kouzla, ale o odhalení naší elementární schopnosti ovlivňovat hmotu a určitým způsobem ji ovládat.

Všechno kolem nás ve stvoření je postaveno na záření a je ve skutečnosti zářením. V první řadě je třeba vědět, že celým universem proudí základní záření Světla, které je zdrojem pro všechna ostatní záření ve stvoření. Obrazně si to můžeme přirovnat k obrovskému vánočnímu stromku se spoustou barevných ozdob. Elektrický proud, který všechny tyto ozdoby napájí není vidět. Je to však zásadní a nejdůležitější energetický potenciál, umožňující ozdobám, aby svítily.

Elektrický proud je jako základní záření Světla, napájející a dávající životní energii nejrůznějším bytostem ve stvoření, aby každá z nich mohla zářit svým vlastním způsobem, a tak vysílat do celku stvoření své vlastní, jedinečné vyzařování.

Všechno existující nějakým způsobem vyzařuje. Kámen, rostlina, zvíře, strom i člověk. A všechna tato záření, čerající energii z pomyslného elektrického proudu prvotního záření Světla, se vzájemně ovlivňují.

Také lidé se vzájemně ovlivňují vyzařováním své osobnosti. Ovlivňují se vyzařováním svého cítění a myšlení, jakož také vyzařováním svých slov a činů. A ovlivňují se buď pozitivně, nebo negativně. Podle toho, zda oni sami pozitivním, nebo negativním způsobem zhodnocují základní Světlé Boží záření.

Pozitivní zhodnocování základního záření můžeme vidět všude v přírodě. Všechno, co žije v přírodě radostně čerpá ze záření Světla a zhodnocuje ho správným, čili světlým způsobem. Přírodní svět a všechny živé bytosti v něm zhodnocují základní Světlé záření přesně ve smyslu jeho Světlé a Čisté podstaty, což lze jednoznačně vidět v tom, co příroda vytváří. Je to zdravé, krásné, svěží, čisté a harmonické.

A stejným způsobem, ve smyslu Světlé podstaty Pánova záření, které přijímá, měl působit také člověk, na základě čehož by také on, podobně jako příroda, vytvářel věci čisté, dobré, světlé a krásné.

Člověk však zneužil Světlé záření, ze kterého smí čerpat, a svým vyzařováním tvoří z něho věci špatné, nesprávní, nepěkné, nemocné, falešné a nečisté. A takovýmto negativním způsobem ovlivňují lidé nejen sami sebe a svůj lidský svět, ale i svět přírody a přírodních bytostí, které jsou pod tlakem vyzařování lidí nuceny formovat a vytvářet špatné věci, projevující se v podobě přírodních katastrof, anomálií, neštěstí, nebo působením nejrůznějších škůdců, škodlivě namířeným proti lidem a jejich aktivitám.

Ve stvoření se tedy každý z lidských jedinců nachází v obrovské síti záření, které ho ovlivňují buď pozitivním, nebo negativním způsobem. Ať už se jedná o lidskou společnost, nebo o přírodní dění. Zásadní otázkou zůstává, jak si máme v této situaci správně razit cestu všemi těmito zářeními, abychom s jistotou směřovali ke štěstí, radosti a míru? Jak se vyhnout negativním zářením a nenechat se jimi ovlivňovat? A naopak, jak k sobě přitáhnout pozitivní záření a využít je k vlastnímu pozvednutí?

Chce-li člověk dosáhnout toho, aby k němu v jeho životě proudila pouze záření dobra, může tak učinit jedině skrze své vlastní obrácení se k dobru. Tím, že se naplno zaměří na dobro, čistotu, lásku k bližním a harmonii, které se snaží za všech okolností vyzařovat prostřednictvím svého myšlení, cítění a pozitivního přístupu ke všemu živému.

Tímto způsobem nejen že správně využije základní Světlé záření v jeho čistém a pozitivním smyslu, ale zároveň k sobě přitáhne všechna okolní světlá záření, která k němu začnou proudit. Takovýmto způsobem přináší člověk požehnání nejen sobě, ale jeho štěstí a radost působí blahodárně na lidi i na přírodu. Znamená to tedy, že ten, kdo v sobě přechovává radostné a čisté chtění, si je schopen zářením své osobnosti bezpečně razit cestu vpřed všemi ostatními zářeními, která ho na ní budou ještě i podporovat.

Čisté, dětsky radostné záření naší osobnosti, plné důvěry v dobro a Světlo nás spojuje s harmonií stvoření a činí nás vládci nad všemi ostatními zářeními. Svým Světlu otevřeným vnitřkem jsme schopni pozitivně ovlivňovat pozemský svět. Otevřeností svého nitra vůči Světlu se máme vědomě spojovat s vyššími zářeními, která pak mohou skrze nás přicházet do hmotného světa, aby jej povzbuzovali, povznášeli a uzdravovali.

To je ten nejzákladnější způsob, jakým máme vládnout hmotě!

Máme jí vládnout jako světlé bytosti, pozitivně ji ovlivňující prostřednictvím svého radostného úsilí o dosažení vlastního vyššího zušlechtění.

Je pouze třeba, aby lidé konečně pochopili, že záření je skrytou podstatou všeho a uvědomili si, že klíč k zásadní změně k lepšímu v rámci společenských poměrů i v rámci přírodních podmínek na naší planetě je v nich samotných, a v jejich vlastním nastavení k vše objímajícímu, čistému a dobrému chtění.

Ale buďme ještě trochu konkrétnější. Jak například můžeme zůstat zdraví a stálé mladiství?

Člověk může skrze jemné vyzařování svého cítění a myšlení ovládat své hmotné tělo, které je také jen zářením. Může například způsobit, že jeho tělo zůstane zdravé a mladistvé tím, že nechá zevnitř navenek volně působit věčné mládí svého ducha. Tím, že vnitřně žijeme v čisté dětské radosti, pozitivně ovlivňujeme zdraví svého fyzického těla. Přesně tak, jak se moudře a pravdivě říká, že radostná mysl je polovina zdraví.

Jak můžeme skrze vyzařování své osobnosti formovat svůj budoucí osud?

Pokud v sobě například dlouhodobě přechováváme a pěstujeme vnitřní nejistotu, strach a obavy, formujeme si sami pro sebe ve své budoucnosti nezdar a nemoc.

A naopak, pokud ve svém nitru vědomě pěstujeme odvahu, důvěru, čistotu a víru v dobro, formujeme si sami pro sebe ve své budoucnosti radost, mír a zdraví.

A jak je to s nemocemi?

Nemoc je také jen zářením. Je to zakalené záření, které může mít různé důvody. A to buď vnitřní, nebo vnější.

Například různé lidské slabosti jsou negativním zářením, které nás odděluje od harmonického záření stvoření. To přináší nejprve chřadnutí a deformování jemnějších obalů, obklopujících naše duchovní jádro, a nakonec se to projeví v záření pozemského těla v podobě nemoci.

Všechno negativní a neharmonické, co v sobě vnitřně dlouhodobě pěstujeme, nám tedy přináší zakalení záření naší osobnosti a potom nemoc.

Ať má však zakalené záření v těle člověka v podobě nemoci jakoukoli příčinu, dá se vždy rozpustit a prosvětlit přílivem silného, čistého záření z výšin stvoření. Neexistují totiž žádné hranice, protože všechny světy, úrovně a těla jsou jen záření. A každé zakalené záření ve formě nemoci je možné změnit za pomoci vnitřního naladění na Světlé vyzařování pomáhající a uzdravující Lásky Boží.

Při vroucím, čistém otevření se v důvěře v pomoc Nejvyššího, může k nám začít proudit záření, které v prvopočáteční čistotě Světla může způsobit zázračné vyléčení. Každé zázračné vyléčení má svůj počátek v záření Světla, které přichází do lidského těla, aby jej prosvětlilo a zjasnilo.

Předpokladem toho je však v první řadě pochopení duchovní příčiny nemoci a naše snaha o odstranění této příčiny. A v druhé řadě je to dětsky důvěřivá a pokorná otevřenost našeho nitra směrem ke Světlu, v touze po zjasnění nemoci, která je zakaleným zářením.

Co dodat na závěr?

Že je v našem vlastním zájmu i v zájmu celého světa, abychom se stali bdělými strážci svého osobního světlého vyzařování. Je v našem zájmu i v zájmu světa, aby vyzařování našich citů, myšlenek, ale i slov a činů bylo vždy čisté, radostné, dobré, laskavé a spravedlivé.

Nikdy a v žádném případě se nenechme vnějšími ataky obrat o toto vyzařování. Kdykoli zjistíme, že nám myšlenky utíkají kde nechceme, uvědomme si, že naše myšlenky jsou záření, které chceme přivést k vyšší světlosti, aby skrze nás mohlo neustále proudit do stvoření požehnání světlé tvůrčí výstavby. Stačí jen okamžik a dobré, světlé chtění našeho ducha, ihned upraví druh našich myšlenek.

Buďme světlem světa! Šiřme do něj světlo skrze nepřetržité světlé vyzařování naší osobnosti, kterým budeme vše kolem sebe posouvat k vyšší světlosti. Staneme se tak požehnáním pro svět a požehnání Světla Páně bude proudit také k nám samotným.