Padesát sirotků a jeden lichvář

V jakémsi záchvatu akutního dobra nebo možná v záchvatu volební horečky, kterou nepřenáší žádná moucha, ale věčný boj o místo na slunci, přišla před několika měsíci europoslankyně Šojdrová se svou velkolepou myšlenkou ohledně přijetí sirotků do České republiky. Svůj následující život zasvětila jejich hledání. Celý tento nápad měl několik právních háčků, o jejichž existenci neměla Šojdrová ani potuchy, jak ostatně prokázala v televizních debatách. A přesto hledání pokračovalo dál. Cimrmani tomu říkají „neschopnost myšlenku opustit“. Paní Šojdrové bylo v mnoha komentářích nabídnuto, aby vykonala dobro na českých sirotcích. Jenomže v tu chvíli paní europoslankyni obestřel temný mrak, takže tyto argumenty neviděla neslyšela. Zlí jazykové tvrdili, že tato dočasná slepota a hluchota byla zapřičiněna tím, že za angažmá kolem českých sirotků se žádné politicko - korektní body nezískávají.
Ono to ani s těmi zahraničními sirotky není tak jednoznačné. Internetová glosátorka Karolína Stonjeková se domnívá, že se nejedná o sirotky ale o děti, které na cestě do Evropy nedoprovázeli rodiče. Ti zůstali doma v Sýrii, Pakistánu a v dalších zemích. Ohledně rozruchu kolem otázky přijetí či nepřijetí sirotků Karolína dodává: „ Kolotoč se rozjel a mediálně vděčné dělení na padouchy (ti kdo kladli otázky) a lidumily (ti, kteří na otázky nedokázali odpovědět), bylo dokonáno“.
O motivu, proč rodiče vyslali své děti do Evropy, se můžeme jen dohadovat. Možná proto, aby je později mohli následovat do Evropy, nebo jen čistě z důvodů jejich bezpečnosti. Nemíním nikomu připisovat nízké pohnutky. V každém případě, nyní se situace v Sýrii změnila a děti by se mohly vrátit ke svým rodičům. Únos do České republiky by situaci zřejmě neuklidnil.
Paní Šojdrová hledala umanutě dál. Nyní (únor 2019) oznámila, že úkol je splněn. Našla sirotky a našla také rodiny, které jsou ochotny se o ně postarat. Dáma i nadále vytrvale přehlíží všechny právní problémy s tím spojené s lehkostí baletky z Labutího jezera. Korunku této nešťastné kauze nasadila senátorka Milada Emmerová, která ještě dříve navrhla, aby sirotci byli dáni k adopci homosexuálním párům. Vzhledem k poněkud nepřívětivému vztahu islámu k této „jinakosti“, by se návrh paní senátorky mohl stát vážným bezpečnostním rizikem.
Ale vraťme se k naší matce sirotků. Paní Šojdrová má i svého vlastního syna. Zdá se však, že tento synek maminčin humanismus nesdílí ani v symbolické rovině.
Jan Šojdr je předseda představenstva společnosti Evropská kreditní a jednatel společnosti Fox kredit s.r.o. Tyto společnosti poskytují bezúročné půjčky. Zní to jako sen o krásných hodných lidech pomáhajících v nouzi, ale opak je pravdou. Nejsou krásní, nejsou hodní a z vaší louže vás přesunou rovnou pod váš okap kde je nalepena cedulka „exekučně zabaveno“.
Nedávno byl zveřejněn příběh jedné ženy (nazveme ji třeba paní N), která na půjčku dobráka Šojdra škaredě doplatila.
Začalo to tím, že paní N podepsala půjčku na 50 tisíc Kč, ale vyplaceno jí bylo jen 40 tisíc. Těch deset šlo zpět do kapsy půjčujícím dobrodějům. Veselé, že? To ještě není konec. Ve smlouvě bylo napsáno miniaturním písmem kdesi na konci, že dlužník musí do určité doby dodat několik výpisů (z účtu atd.), jinak dojde ke smluvní pokutě. Paní N byla ovšem opatrná, přečetla si i text vytištěný téměř nečitelnou velikostí a do smluvené doby výpisy poslala. Tady ale udělala podstatnou chybu. Neposlala je doporučeně. Dobrák Šojdr pak tvrdil, že žádné výpisy od ní nedostal a protože prý chce dlužníky vychovávat k zodpovědnosti, uplatnil své právo na smluvní pokutu. Mentor jak se patří! A teď to začne být velmi zajímavé. Pokuta za každý nedodaný výpis byla stanovena ve výši půjčené částky. Paní N údajně nedoručila tři požadované výpisy, takže to dělalo, bratru, třikrát padesát tisíc. Výsledek: z půjčky ve výši 50 tisíc (ale ve skutečnosti 40 tisíc) se rázem stal dluh v obludné sumě 200 tisíc a paní N hrozila exekuce.
Lze to tedy shrnout takto: Pakliže paní europoslankyně nenajde své uplatnění v otázce evropské migrace, mohla by vykonat dobro na domácí scéně.
Slovo „domácí“ teď myslím doslovně.