Pěstováním řepky k záchraně klimatu

Při pohledu na žluté lány se tomu těžko věří, tím méně se o tom mluví, ale oficiálním důvodem, kvůli němuž si Česká republika u Evropské unie vymínila možnost řepkový byznys podporovat daňovými úlevami, je ochrana životního prostředí. Naše repub¬lika v Bruselu skutečně tvrdí, že takto bojujeme s klimatickými změnami. Je to podvod.
Ve skutečnosti už od vzniku celého byznysu průmyslových biopaliv existují zásadní pochybnosti o jeho ekologických pří¬nosech. Již v říjnu 2007 publikoval početný kolektiv autorů pod vedením profesora Jacka Santa Barbary v rámci renomovaného Mezinárodního fóra o globalizaci studii Falešný příslib biopaliv, v níž se dovozuje, že reálný význam průmyslově produkovaných biopaliv pro tlumení klimatických změn se účelově přeceňuje s cílem přihrát veřejné prostředky velkým agrokorporacím.
Přesně to se dnes u nás děje. Zákonem předepisovaná příměs šesti procent metylesteru řepkového oleje samozřejmě nezname¬ná, že se v totožné výši sníží emise skleníkových plynů. Podle údajů EU příspěvek „bionafty“ ke skleníkovým plynům odpovídá asi šedesáti procentům oproti naftě vyráběné z ropy. Za oněch osm a půl miliardy tedy stát za pět let získá nicotné snížení emisí z dopravy o 3,6 procenta.
Jedná se o technologii bez perspektiv. A dnes už to ví i průmy¬sl. Šéf odborné komise pro paliva v České asociaci petrolejář¬ského průmyslu a obchodu Václav Loula pro Deník Referendum uvedl: „Biopaliva první generace z olejnatých, škrobnatých či cukernatých plodin z vyšších strategických zájmů a podle řady odborných studií ekologického charakteru vedou svět ke snížení jejich podílu a asi v horizontu pěti let budou postupně nahrazová¬na vyspělými biopalivy s nízkou emisní stopou.“
Klade se tu tedy zásadní otázka. Pokud si český stát řekl, že v letech 2016 až 2020 vydá na snížení emisí z dopravy 8,5 miliardy korun, skutečně ministři životního prostředí a dopravy ne¬mohli přijít s žádným jiným, lepším nápadem než míchat do naf¬ty upravený řepkový olej a přihrávat tak miliardy Agrofertu? Co vlastně ministrům dopravy a životního prostředí Danu Ťokovi a Richardu Brabcovi v takové iniciativě bránilo?