Vidím jen jednoho syna

Sešly se tři matky u studny. Jak tak nabíraly vodu, povídaly si o svých synech. Opodál seděl stařec a tiše jejich hovoru naslouchal.
První chválila svého syna, jak je šikovný, že umí všelijaké různé kousky, druhá zase vychvalovala pěvecké schopnosti svého potomka. Jen ta třetí mlčela.
„Proč také nechválíš svého syna?“ ptaly se jí ženy.
„Není ničím tak vyjímečný, jako vaši synové,“ odvětila žena. „Je to úplně normální kluk.“
Ženy naplnily vědra a kráčely cestou ke svým domovům. Tu jim naproti vyběhli tři chlapci.
Ten první dělal kotrmelce a přemety a chodil po rukou. Tu ženy zvolaly: „Jak je šikovný!“
Druhý tak krásně zpíval, že si vysloužil povzdech: „Ten zpívá jak slavík!“
Třetí chlapec přiběhl k matce a vzal jí z rukou vědra.
Hrdé matky se otočily na starce a zeptaly se jej: „Co říkáš našim synům?“
A stařec opáčil: „Kde jsou vaši synové? Vidím jen jednoho syna…“