Předmět podnikání: dotace a investiční pobídky

Andrej Babiš se rád prezentuje jako úspěšný podnikatel. Ve sku¬tečnosti sklízí největší úspěchy na jiném poli: v čerpání dotací a investičních pobídek. Velmi se v tom zlepšil po vstupu do vlády. Jak moc? To ministerstvo financí tají.
Jak velkou část příjmů Agrofertu tvoří dotace a jiné netržní pří¬jmy z veřejných rozpočtů, jako jsou investiční pobídky? A jak se objem příjmů z veřejných rozpočtů změnil se vstupem Agrofertu do vlády? To jsou dvě základní otázky, na něž by veřejnost měla znát odpověď, aby mohla posoudit, jak a v jaké míře je podnikání Andreje Babiše závislé na jeho politickém vlivu.
V minulé kapitole popsané mnohamiliardové příjmy z veřej¬ných rozpočtů v byznysu s řepkou tvoří nezanedbatelnou část zisků Agrofertu, ale téma dotování firem Babišova holdingu z ve¬řejných rozpočtů se tím ani zdaleka nevyčerpává. Podívejme se tedy na to, kolik, jak a za co Agrofert od daňových poplatníků dostává. A jak se celkový objem veřejné podpory Babišova pod¬nikání vyvíjí v čase.

Sorry jako: kdo se moc ptá, málo se dozví
Udělat si přesnější obrázek bohužel není jednoduché. Státní správa je v informování o rozdělování veřejných peněz mírně řečeno skou¬pá, a situace se navíc zhoršuje. Její přístup zavání snahou skrýt, u koho dotace končí. Konkrétně Státní zemědělský intervenční fond před časem změnil své zvyklosti a uveřejňuje informace vždy jen za dva uplynulé roky – a navíc ani tyto informace, zejména po¬kud jde o Program rozvoje venkova, zdaleka nebývají kompletní.
Databáze přímých plateb na hektar půdy a dalších položek, v níž bylo možné nahlížet do historických informací, v březnu 2017 ze stránek Státního zemědělského intervenčního fondu zmi-zela úplně – pod záminkou, že jde o úpravu, která proběhla v sou¬ladu s národní a evropskou legislativou pro zveřejňování údajů o příjemcích dotací. Již dříve pak zmizely starší ročníky databáze dotací z Programu rozvoje venkova.
Podle analýzy novinářky Táni Králové, která se zaměřila na ev¬ropské fondy v rozpočtovém období 2007 až 2013, z nich ze všech soukromých tuzemských subjektů odčerpal nejvíce peněz Agrofert. Dopočítala se čísla 4,9 miliardy. Reálná suma ale podle ní bude vyšší, všechny dotační toky ve veřejně dostupných databázích totiž opět není možné dohledat. Česká republika prostě celkový přehled čerpání nezveřejnila.
Tím ale překážky nekončí. Finanční správa provozuje takzvaný Centrální registr dotací, z jehož názvu vyplývá, že vznikal právě proto, aby v něm bylo možné dohledat vše. A opět tomu tak není, i zde řada informací úplně chybí. Dílčí úřady, které spravují různé dotační tituly, je buď nedodávají vůbec, anebo s obrovským zpož¬děním. A to navzdory tomu, že je jejich povinností tyto informace do registru dodávat čtvrtletně.
O tom, že jsou zmíněné databáze děravé jako cedník, jsme se přesvědčili při jejich podrobném studiu. Zajímalo nás samozřej¬mě, zda a jak se změnilo čerpání veřejných prostředků Agrofer¬tem před vstupem Andreje Babiše do politiky a po něm. Abychom takovou věc zjistili, potřebovali jsme mít v ruce přesný seznam jednotlivých firem, které jsou součástí holdingu. Nic takového ale veřejně neexistuje. Výčet firem uváděný v poslední konsolidova¬né výroční zprávě Agrofertu je nekompletní. Museli jsme proto pečlivě prostudovat obchodní rejstřík – firmu po firmě.
Agrofert je jako améba, neustále se proměňuje. Před rokem šlo o trochu jiné uskupení společností než před dvěma a tak dále.
Firmy vznikají, zanikají, fúzují a stále přibývají nové akvizice. Protože jsme chtěli mít co nejpřesnější obrázek, zohlednili jsme i proměny v čase.
Dospěli jsme k seznamu zhruba tří set firem, které Agrofertu patřily nebo patří. Tento seznam jsme porovnali jednak s onou dnes již zmizelou databází zemědělských dotací – šlo o přímé ná-rokové dotace na hektar, na dojnice, na hospodaření v horských oblastech a podobně. Totéž jsme udělali s Centrálním registrem dotací Finanční správy. Snažili jsme se takto získat obrázek, který by mohl odpovídat realitě.
Jenomže jsme narazili na evidentně nekompletní data. Zjistili jsme, že poslední jakž takž reprezentativní výsledky lze nalézt pro rok 2014. V něm Agrofert pobral dotace v celkové výši při-nejmenším 1,5 miliardy korun.
V roce 2015 se státní správa a zejména Babišem řízené mi¬nisterstvo financí začalo chovat tajnůstkářsky. Informace o udí¬lených dotacích pro rok 2015 jsou kusé a nepoužitelné. Samo¬zřejmě nelze prokázat, že se jedná o záměr. Možná je to jenom lajdáctví. Ale je jasné, komu to nahrává.
Navzdory neúplným datům lze totiž prokázat, že Agrofert čerpá větší objem veřejných prostředků právě od doby, kdy je ve vládě zastoupena jeho „politická divize“. Některé dotační ti¬tuly prodělaly změny, po nichž jsou vůči Babišovým podnikům jednoznačně vstřícnější. A Agrofert má své lidi také v institucích, které dotace jeho podnikům udělují.
Prvním mezi nimi je sám Andrej Babiš v křesle ministra fi¬nancí. Ze své funkce se účastní rozhodnutí, která upravují udělo¬vání dotací. Navíc řídí Platební a certifikační orgán ministerstva financí i jeho Auditní orgán – oba garantují správnost a zákonnost vyplácení dotací.
Pokud jde o celkové objemy dotací pro Agrofert, po roce 2014 se už veřejnost dostane jen ke střípkům z celku. Díky dřívější analýze Táni Králové víme, že jen za roky 2014 a 2015 dopřála agrární politika Evropské unie Agrofertu celkem 1,6 miliardy ko¬run. Další 1,6 miliardy k tomu získaly Babišovy chemičky a jiné firmy ze strukturálních fondů, tedy z různých operačních progra¬mů. Proplacena z toho je necelá miliarda. Připomeňme také, že chemičky čerpají dotace především z operačního programu Ži¬votní prostředí, který spadá pod rezort Babišova ministra Richar¬da Brabce.