Simone Beauvoirová Druhé pohlaví VI.

Konečně je tu ještě jiný činitel, který často dává muži podobu nepřítele a proměňuje pohlavní akt ve vážné nebezpečí: je to nebezpečí otěhotnění. Nemanželské dítě je u většiny civilizací a národů pro neprovdanou ženu takový společenský a hospodářský handicap, že dívky nezřídka spáchají sebevraždu, když otěhotní, a že svobodné matky rdousí novorozeňátka – takové riziko je dost mocnou pohlavní brzdou, aby si mnoho dívek zachovalo předsvatební čistotu, jak to vyžadují mravy. A i když ta brzda přece nestačí a dívka se milenci oddá, děsí se hrozného nebezpečí, které on pro ni chová ve svém těle. Stekel cituje mladou dívku, která po celou dobu soulože volala: „Jen ať se nic nestane! Jen ať se nic nestane!“ I v manželství žena často nechce dítě, buď že nemá dost pevné zdraví, nebo že by to pro mladou domácnost znamenalo příliš velké zatížení. Ať už je s milencem nebo s manželem, nemá-li ve svého partnera naprostou důvěru, bude její erotismus ochromen opatrností. Buď bude neklidně sledovat mužovo chování, nebo ihned po skončení soulože poběží do koupelny, aby vyhnala ze svého břicha živý zárodek, uložený tam proti její vůli; tento hygienický zákrok je v hrubém rozporu se smyslovým kouzlem něžnosti, znamená naprosté odloučení těl, jež spolu splývala v jediné rozkoši. Pak se tedy mužské sperma jeví jako škodlivý zárodek a jako poskvrna; žena se umývá, jako jindy umývá špinavé nádobí, kdežto muž odpočívá na lůžku ve své pyšné nedotčenosti. Mladá rozvedená paní mi vylíčila hrůzu, když se ve svatební noci po nevalném potěšení musela uzavřít do koupelny, zatímco manžel si ledabyle zapaloval cigaretu: zdá se, že v této chvíli již bylo rozhodnuto, že se manželství rozejde. Odpor k injekční stříkačce, k bidetu je jednou z častých příčin ženské frigidity. Existence jistějších a vhodnějších protikoncepčních metod vychází velmi vstříc sexuálnímu osvobození ženy; v Americe například, kde je tato nová praxe rozšířena, je počet dívek, které vstupují do manželství ještě jako panny, daleko nižší než ve Francii; nové metody dovolují při milostném aktu mnohem více uvolnění. Ale i tu musí mladá žena přemáhat nesnáze a nechuť, než dokáže zacházet s vlastním tělem jako s věcí: tak jako nemohla přijmout bez otřesu, aby ji muž „pronikl“, tak se také nijak radostně neodhodlává k „ucpání“, aby uspokojila žádost muže.