Světonázorová nesmiřitelnost očkovaných a neočkovaných

Kde jsou sociologové a psychologové, kteří by přesně a objektivně pojmenovali, proč je dnes naše společnost tak polarizovaná? Co je příčinou jejího rozdělení a jaké to má hlubší a nejhlubší souvislosti?

Žel, není o to zájem ani ze strany odborníků, ani ze strany obyvatelstva, a to i přesto, že jde o věci zásadního významu. Ale protože jde opravdu o věci zásadního významu, pokusme se je objasnit v tomto článku.

O lidech z našeho blízkého okolí, o našich sousedech, kolezích v práci, nebo členech naší širší rodiny víme, jací jsou. Čili, jaké hodnoty uznávají a co ve svém životě považují za prioritní. No a já osobně jsem si všiml, že ti, kteří se rozhodli pro očkování, již dávno před pandemií vedli styl života, s jakým se já osobně neztotožňuji. Uznávali hodnoty, které mně osobně nic neříkají.

Avšak z hlediska jejich vlastní hodnotové a světonázorové orientace bylo naprosto přirozené, že bez jakéhokoli zaváhání sáhli po vakcíně. Byl to pro ně naprosto normální krok, kterým si chtějí zajistit co nejbezproblémovější pokračování jejich dosavadního způsobu života.

Všiml jsem si, a příklady z mého okolí to potvrzují, že po vakcíně sahají hlavně lidé konzumně a materiálně orientovaní. Sahají po ní lidé prosystémoví, kterým současný systém uspořádání věcí dokonale vyhovuje a jsou v něm schopni skvěle profitovat. Přináší jim peníze, vliv, dostatek a pohodlný život. Jejich materiální snažení a materiální prospěch je pro ně vším a vkládají do něj veškerou svou životní energii, což jim přináší různé benefity.

A aby si mohli nerušeně materiálně užívat potřebují, aby jejich tělo bylo zdravé. Potřebují, aby nebylo ohroženo covidem, a aby zdravotní problémy s covidem související, nebo dokonce případná smrt nezabránily jejich materiálnímu užívání. Proto se z přesvědčení dávali testovat, dávají se očkovat všemi dávkami a dodržují všechna, i ta nejabsurdnější pandemická opatření. Proto je také maximálně pobuřuje, že to někdo nedělá s takovou vážností, jako oni, čímž je vystavuje riziku nákazy. Tito lidé nechtějí být nijak omezováni ve svých dovolených, ve svém lyžování, v návštěvách restaurací, nebo kulturních akcí. Proto zcela přirozeně sahají po vakcíně. Tyto jedince můžeme souhrnně nazvat lidmi hmoty a těla.

Ale jak víme, existuje i druhá skupina lidí, kteří vyjadřují silný nesouhlas s pandemickými opatřeními, tušíc v jejich pozadí i něco jiného, než jen boj proti covidu. Jde o lidi s ne až tak silnými vazbami na matérii, mluvícími o porušování lidských práv, o ukracování svobody, o výhradě svědomí a o právu na vlastní přesvědčení. Tito jedinci nesouhlasí s vakcinací a brání se jí. Kvůli svému přesvědčení jsou ochotni vzdát se dovolených, návštěv restaurací a mnoha jiných věcí, což je pro lidi hmoty a těla naprosto nepředstavitelné. A kvůli svému přesvědčení jsou ochotni riskovat i svůj život.

Do kategorie odpůrců vakcinace patří i ti, kteří mají obyčejný strach. Pronikneme-li však do podstaty jejich strachu zjistíme, že jde o strach, pramenící z nedůvěry. Z nedůvěry v systém, z nedůvěry v média, z nedůvěry v odborníky poplatné vládě a z nedůvěry ve vakcínu, za jejíž aplikací se mohou skrývat nebezpečné a nekalé věci.

Pokud si to tedy všechno velmi stručně shrneme, máme dvě základní skupiny. Jedna preferuje pozemský život a fyzické zdraví, zatímco druhá preferuje svobodu, svědomí a přesvědčení. První skupinu tvoří lidé hmoty a druhou lidé ducha. První skupina bere ohled jen na věci materiální a hmotné, zatímco druhá skupina bere ohled na věci vyšší, než jsou jen ty hmotné. První skupina je duchovně mrtvá a druhá skupina je duchovně živá.

A právě v tomto spočívá podstata nesmiřitelnosti jejich postojů a jejich vzájemného neporozumění, protože jedni stojí na pozicích hmoty a druzí na pozicích ducha. Každý vidí věci z vlastního hlediska a posuzuje je z vlastní perspektivy. Proto zastánci hmoty nikdy nepochopí argumenty lidí ducha, a proto lidé ducha nebudou moci nikdy akceptovat a přijímat to, co prosazují lidé hmoty.

Lze však zapochybovat, zda je tato kategorizace správná, protože do ní nezapadá fakt, že církevní hodnostáři i samotný papež podporují vakcinaci a vyzývají k ní také věřící.

To je však jen třeba uvést na správnou míru. Pojem křesťan je odvozen od Krista a znamená následování Krista. A Kristus šel kvůli hodnotám ducha na smrt těla! Současné církve však dělají opak, protože vyzývají k zodpovědnosti pro ochranu pozemského života, ale na úkor hodnot ducha a za cenu jejich pošlapání. Za cenu pošlapání svobody a svobodné vůle lidské osobnosti. Za cenu vnitřního znásilňování přesvědčení lidí, jakož i za cenu popření toho, k čemu je nabádá jejich svědomí.

Takové církve neslouží duchu a jeho hodnotám, ale pouze tělu, hmotě a jejím hodnotám. Proto jsou i dnes úplně stejně vzdáleny od pravdy, jako byla židovská církev před 2000 lety, kdy nepoznala, nepřijala a zavraždila Krista. A stejně tak i dnes vraždí materialistické církve hodnoty ducha, mluvící o odpovědnosti, která ale nesouvisí s odpovědností za blaho ducha, ale pouze s odpovědností za blaho těla.

V Bibli se píše: Kdo hledá svůj život ztratí ho a kdo by třeba ztratil svůj život kvůli hodnotám ducha, najde ho.

Materialistům jde jen o jejich pozemský život a kvůli tomu jsou odhodláni udělat cokoli. I dát si píchnout experimentální vakcínu, která je ve skutečnosti genovou terapií, zasahující do DNA. Materialisté jsou ochotni dát si tímto způsobem třeba ukrást vlastní osobnost a vlastní, autentické a přirozené, geneticky nemodifikované člověčenství, jen aby se zachránili a mohli si nerušeně užívat všech pozemských výhod. Ale nakonec stejně o svůj život přijdou a spolu s ním i o právo na věčné bytí, protože byli zaměřeni jen na hodnoty materiální a hodnoty ducha jim byly ukradeny.

A naopak, pokud by lidé, orientující se na hodnoty ducha snad i fyzicky zemřeli, nepřijdou o věčné bytí, protože stáli na straně ducha a jeho věčných hodnot.

To totiž, co se v současnosti děje, je součástí něčeho mnohem většího. Je to součástí velkého třídění v nadcházející očistě předpovězené proroky, v níž se má roztřídit a oddělit duchovně mrtvé od duchovně živého. A toto třídění právě probíhá, přičemž každý člověk, třeba i ve vztahu k vakcinaci, se musí postavit na jednu, nebo na druhou stranu. Jiné možnosti není! Musí se postavit buď na stranu ducha, nebo na stranu hmoty. Musí ukázat, zda mu jde jen o pozemské bytí a přežití, nebo je schopen zohlednit i něco vyšší, co hmotu přesahuje. Například hlas svědomí, svobodu, nebo posvátnost vlastního přesvědčení. Žijeme v době probíhajícího soudu, ve kterém každý soudí sám sebe tím, kam se zařadí a co bude preferovat.

A v této vážné době budou lidé hmoty, lidé duchovně mrtví vyvíjet enormní úsilí k tomu, aby zlomili duchovně živé. Aby do nich násilím napíchali vakcíny, aby geneticky modifikovali jejich tělo, aby je okradli o jejich vlastní osobnost, a aby z nich udělali jen bio roboty bez ducha, jací jsou oni sami.

No a tento text vznikl proto, aby lidé různé míry duchovního vyciťování věděli, co se vlastně děje. Aby věděli, že žijeme v době, v níž antikrist, čili ten, kdo stojí proti Kristu a duchu, reprezentovaný lidmi hmoty, se bude usilovat likvidovat a potírat lidi ducha, ve snaze učinit z celé Země velké království antikrista. Z dávných proroctví však víme, že hodnoty ducha a jim věrní nakonec zvítězí, a zlo omezenosti matérií bude definitivně poraženo.

A proto by se měli všichni ti, kteří vědomě, podvědomě, nebo nevědomě stojí na správné straně, ještě intenzivněji upnout k hodnotám ducha a ke Stvořiteli, aby měli v nadcházejících těžkých bojích dostatek sil zůstat na vítězné vlně. Měli by se ještě více, ještě silněji a ještě vědoměji upnout k hodnotám ducha a k Pánu, aby nezapochybovali, aby nebyli zlomeni a nezhroutili se. Ať jim v tom Bůh pomáhá!

PS. Žel, samozřejmě existuje ještě také třetí skupina lidí, nacházející se ve středu mezi těmi dvěma již jmenovanými. Tvoří ji jedinci duchovně živí a vnitřně vyciťující vakcinaci jako cosi nesprávné. Avšak pod nátlakem, ve strachu před ztrátou zaměstnání a z různých jiných podobných důvodů k ní byli donuceni, a v rozporu se svým svědomím a vnitřním přesvědčením se nakonec dali očkovat. Tito jedinci byli znásilněni systémem, protože nebyli dost silní a nechali v sobě pošlapat to, co vnímali jako správné.

Nikdo je však zato nemůže soudit, protože nikdo netuší, jaký vnitřní boj museli svádět a co všechno museli brát v úvahu. Právo odsoudit je, nebo ospravedlnit je zůstává pouze v rukou toho nejpovolanějšího: Pána a Soudce nás všech. Jedině On spravedlivě určí, kam budou nakonec zařazeni. Zda k vítězství Světla a jemu věrných, nebo k porážce temna a jeho poskoků.