Univerzální pravda

Univerzální pravda
Prisca Theologia hlásá, že existuje jen jedna teologická pravda, kterou lze nalézt v každém náboženství. Je tomu skutečně tak?
Judaismus přináší ve Starém zákoně prohlášení etiky zvané Desatero. Křesťanský Nový zákon pak prostřednictvím Ježíše Krista vyjadřuje moudrost, soucit a naději.
Buddhismus je v mnohém inspirativní. Nese se v duchu úcty k životu. Je založen na učení Siddhárta Gautamy, známého jako Buddha, což znamená „probuzený“. Buddha radil těm, kdo hledají, aby nepřijímali nic jen na základě slepé víry či autority druhého, nýbrž aby sami hledali a usuzovali, zda daná věc odpovídá nebo neodpovídá jejich nejnitěrnější zkušenosti.
Hinduismus, rozšířený po celém indickém subkontinentu, je vyjádřen jako dharma, způsob bytí založený na určité filosofii. Také v hinduismu je několik různých směrů, ale protože se hinduismus vyznačuje velikou tolerantností, vyznavači různých směrů navštěvují společně chrámy, bez toho aby na sebe vzájemně svolávali hromy blesky, nebo se vraždili.
Islám často sám sebe označuje za náboženství míru. Nic není vzdálenější pravdě. Korán obsahuje přes sto padesát tisíc slov. Jen necelá tři procenta doporučují laskavé chování k lidem bez rozdílu víry. Zbývajících devadesát sedm procent jsou slova nenávistná k bezvěrcům, odpadlíkům a neposlušným. Tři čtvrtiny záznamu Mohamedova života se věnují džihádu. V celém Koránu nenajdeme jediný verš, který by třeba jen uvažoval o soužití, přátelství a spolupráci s nemuslimy. Nenajdeme zde žádné prohlášení, které by se podobalo Desateru. Zato zde najdeme na každém kroku příkaz, že celý svět se musí podrobit islámu.
V každém z uvedených náboženství, s výjimkou islámu, lze nalézt něco pozitivního a přínosného. Mohou tedy obsahovat všeobecnou teologickou pravdu.
Obsahuje ji však také islám?
Těžko si představit teologickou pravdu obsaženou v učení, které je plné nenávisti, zaostalých předsudků a kultu smrti.

mirek.prosecky@seznam.cz