Vědci zkoumají problém hniloby mozku. Je spojen se sledováním internetu

Termín hniloba mozku zní hrůzostrašně. Naštěstí nejde o lékařskou diagnózu. Název označuje zpomalení funkce mozku, které je spojeno se sledováním nekvalitního internetového obsahu, většinou nesmyslných, trapných či podivných videí. Problémem, známým také jako brain rot či brainrot, trpí nečekaně mnoho lidí.

Patříte k lidem, kteří denně tráví hodiny a hodiny sledováním podivných krátkých videí na sociálních sítích? Znáte pocit, kdy se poté zvednete z gauče, ale místo toho, abyste se cítili odpočatí a osvěžení, dolehne na vás pocit únavy a otupělosti? Tak může vypadat jeden ze symptomů brain rotu neboli hniloby mozku.

Komu hrozí hniloba mozku
„Hniloba mozku není skutečnou lékařskou diagnózou. Označuje mentální nebo kognitivní pokles, ke kterému zřejmě dochází, když konzumujete příliš mnoho nepodnětného nebo triviálního online obsahu,“ uvedl na začátku srpna pro televizní stanici Newsmax americký psychiatr Gary Small.

Podle jeho slov může být s tímto stavem úzce spojen hormon „dobré nálady“ dopamin. „Procházení sociálních sítí může zvýšit hladinu dopaminu v mozku. Zpočátku se sice cítíte dobře, ale váš mozek může být příliš stimulovaný a vyčerpaný. Pokud jste každý den na telefonu, hrozí vám chronický stres,“ vysvětluje Gary Small.

Hniloba mozku přitom může postihnout každého jednoho člověka z pěti miliard lidí na sociálních sítích. Největšími uživateli jsou pak podle odborníků dospívající dívky, které na sociálních sítích tráví v průměru téměř tři hodiny denně.

„To je čas odebraný z jiných kognitivně obohacujících aktivit, jako je čtení, věnování se koníčkům nebo trávení času s přáteli,“ konstatuje Gary Small.

Zdravé aktivity mohou funkci mozku posílit a náročné události jej mohou donutit k aktivitě. To se však na internetu ve většině případů neděje. Pokud trávíte čas pouhým procházením sociálních sítí, váš mozek je pasivní, protože nemusí vynakládat žádnou námahu. „Nemusí mu to nutně ublížit, ale ani to nepomůže k jeho posílení,“ říkají odborníci.

Co ohrožuje mozek a může způsobit brain rot:

Sledování videí na YouTube bez přestávky.
Neustálé kontrolování a sledování sociálních sítí.
Vytrvalé surfování po internetu, při němž zároveň píšete zprávy a kontrolujete e-maily.
Příliš časté hraní videoher.
Doomscroll, tedy obsedantní kontrola svého zpravodajského kanálu, i když vás ruší nebo rozčiluje.
Brain rot – slovo roku 2024
Hniloba mozku, známá také jako brain rot nebo brainrot (z angličtiny; pozn. red.), není žádným okrajovým tématem. Tvůrci slovníku Oxford English Dictionary jej loni dokonce oficiálně vyhlásili za slovo roku 2024.

Brain rot není nový termín. Poprvé jej použil už v roce 1854 Henry David Thorea, který definoval „mozkovou hnilobu“ jako preferenci jednodušších myšlenek před složitými.

„Naši experti si všimli, že ,brain rot’ získal na významu jako termín používaný k vyjádření obav z dopadu konzumace nadměrného množství nekvalitního online obsahu, zejména na sociálních sítích,“ vysvětlil prezident Oxford Languages Casper Grathwohl.

Podle něj termín hniloba mozku popisuje jedno z vnímaných nebezpečí virtuálního života i to, jak využíváme svůj volný čas. Svědčí o tom i fakt, že četnost používání tohoto termínu se mezi lety 2023 a 2024 zvýšila o 230 procent.

Více šedé mozkové hmoty a více závisti
Debaty o brain rotu se zatím odvíjejí spíše v teoretické rovině. Jeden z prvních vážnějších pokusů o vědecký výzkum byl publikován v únoru letošního roku. A jeho výsledky jsou děsivé.

Studie s názvem Neuroanatomické a funkční substráty závislosti na krátkých videích a její souvislost s transkriptomickou a buněčnou architekturou mozku naznačila, že u pravidelných diváků mohou krátká videa negativně ovlivnit šedou mozkovou hmotu. Vědci si také všimli, že účastníci při sledování krátkých videí zaznamenali vyšší míru závisti.

Impulsem k výzkumu byl fakt, že platformy pro krátká videa, například TikTok a Instagram Reels, zaznamenaly v posledních letech obrovský nárůst počtu uživatelů a získaly si významný podíl na trhu. Jen v Číně počet uživatelů překročil jednu miliardu, což představuje více než 95 procent tamějších uživatelů internetu.

Již dříve vědci uvedli, že lidem závislým na sledování krátkých videí jejich zlozvyk narušuje jiné aktivity.

„Jako forma poruchy chování je sledování krátkých videí spojováno s řadou nepříznivých fyzických a psychologických důsledků, včetně poruch spánku, poranění krční páteře, problémů s pozorností, učením a pamětí i řadou emočních poruch, včetně deprese, úzkosti a stresu,“ uvedli odborníci.

Nyní se ukázalo, že důsledky mohou být ještě horší. Vědci z čínské Tianjin Normal University naskenovali mozky více než stovky studentů bakalářského studia. Zároveň je požádali, aby vyplnili dotazník o svých zvyklostech při sledování krátkých online videí.

Průzkum obsahoval tvrzení jako „Můj život by se bez krátkých videí zdál prázdný“ a „Nemožnost sledovat krátká videa by byla stejně bolestivá jako ztráta přítele“, přičemž účastníci uvedli, jak moc s daným výrokem souhlasí.

Vědci zjistili, že studenti s nejsilnějším vztahem ke krátkým videím měli znatelné rozdíly ve struktuře mozku. Tito účastníci měli více šedé hmoty v oblasti přední části mozku, která se podílí na rozhodování a regulaci emocí.

Nárůst šedé hmoty značí, že v určité oblasti mozku došlo ke zvětšení počtu nervových buněk a jejich spojení. V tomto případě by to mohlo znamenat, že mozek konzumentů krátkých videí se přizpůsobil tomu, jak zpracovávají informace v rychlém tempu.

Podobně měli více šedé hmoty v mozečku – tedy v malé struktuře ve tvaru květáku, nacházející se v zadní části mozku. Mozeček hraje důležitou roli v regulaci pohybu a v emocích.

Podle vědců by posílený mozeček mohl pomoci mozku efektivněji zpracovávat krátký video obsah, čímž by se tato závislost mohla ještě posílit.

Omezení studie: Zmíněná studie neskenovala mozky účastníků v době před a po sledování sociálního obsahu, což znemožnilo zaznamenat změny v mozkové aktivitě nebo struktuře. Navíc se věnovala jen jedné věkové skupině.

Mezi problémy závislých účastníků nepatřily jen potíže s ukončením sledování videí, ale také vyšší úroveň závisti.

Dispoziční závist (osobnostní vlastnost nebo sklon; pozn. red.) může podle odborníků vést ke zvýšené citlivosti na sociální srovnání a k tendenci prožívat negativní pocity při setkání s úspěšnými či bohatými lidmi.

„Jedinci s vysokou dispoziční závistí často prožívají více negativních emocí, jako je úzkost, deprese a negativní afekt. Ty se projevují v podobě silných a prudkých emočních reakcí, které mohou vést ke sníženému sebeovládání,“ uvedli autoři studie.

Podle vědců to naznačuje, že pocit závisti může dále vést k větší pravděpodobnosti sledování krátkých videí – a časem by tento zvyk mohl vést k potenciálně škodlivým změnám v mozku.

Italský brainrot
Od letošního jara se na sociálních sítích masivně rozšířil fenomén takzvaného italského brainrotu. Jedná se o memy (obsah šířící se mezi lidmi, obvykle v podobě obrázků, videí nebo textů; pozn. red.), které mají být vtipné a v nichž hlavní role hrají neexistující tvorové vygenerovaní umělou inteligencí.

Bizarní postavičky bývají kombinací předmětů, zvířat či jídel a mají italsky znějící jména. Patří mezi ně například třínohý žralok v teniskách Tralalero Tralala. Známá je i Ballerina Cappuccina – vrtící se baletka, která má místo hlavy šálek cappuccina.

Hrdinové „italian brainrotu“ jsou tak populární, že se podle nich vyrábějí hračky nebo potisky na trička.

Ivana Vitovská deník.cz