Vymetání Augiášova chléva! Zachraň se kdo můžeš!

Ignorování poznání o přírodních bytostech se v blízké budoucnosti trpce vymstí každému, kdo ho zanedbal, protože nastává čas velkých očistných bouří, řízených právě těmito bytostmi. Přírodní bytosti, nebo jinak řečeno bytostní, jsou služebníky jediného Boha a věrně naplňují jeho Vůli v přírodním dění. Kde v nadcházejících, mohutných očistných bouřích nezazní prosba ke Stvořiteli a k bytostným o jejich zmírnění, tam udeří síla bytostných naplno a zdrcujícím způsobem.

Kdo si bude chtít v dnešní době velké očisty země zachránit svůj život a uchránit své obydlí i svůj majetek, má prosit Stvořitele i bytostné o ochranu. Avšak každý člověk, který pro svůj materialismus, ateismus a rozumovou racionalitu vnímá dění v přírodě jen jako sled náhodných jevů, každý takovýto jedinec je již dnes vystaven smrtelnému nebezpečí.

A tomuto nebezpečí jsou žel vystaveni také křesťané, kteří sice věří ve Stvořitele, ale nevěří v žádné bytosti přírody, vykonávající jeho Vůli. Nevěří v bytosti přírody, důvěrně známé například starým Slovanům a mnoha jiným dávným národům. Nevěří v bytosti přírody, popisované v bájích, pohádkách a pověstech.

Toto poznání bylo příchodem křesťanství zavrženo jako pohanství, což však bylo nesprávné, protože reálnou skutečnost, prožívanou našimi dávnými předky, nelze zavrhnout tím, že ji popřeme. Tato popřená a zavržená skutečnost však na nás nyní, v době velké očisty země dolehne s plnou silou. Neboť vykonavateli očisty jsou na příkaz Boží právě tyto bytosti, stojící za přírodou a za vším, co se v ní děje, a tímto způsobem stojící v bezprostřední blízkosti člověka a jeho materiální reality.

Přesně tak, jako kdysi v menším měřítku udeřily tyto bytosti na příkaz Boží na Egypťany svými ranami, stejně tak i nyní, v současné očistě země budou ve velkém měřítku bít tytéž bytosti celé lidstvo kvůli jeho materialismu, ateismu, rozumovému otupení a kvůli jeho neřestem.

Přemýšleli jste někdy nad tím, komu dal příkaz Kristus, když utišoval bouři na moři? Přece bytostem, spravujícím živel větru a vody, které ho okamžitě poslechly, protože vždy věrně plní Vůli Boží, a tedy i Vůli jeho Syna.

V Bibli se v souvislosti s přechodem židovského národa přes Rudé moře píše, že Pán během noci rozháněl prudkým větrem moře, aby ho vysušil. Takovýmto způsobem se voda rozdělila a Izraelité prošli středem moře po suchu, zatímco voda stála kolem nich jako zeď po jejich levici a pravici. V kontextu všeho, co zde bylo doposud řečeno, je jasné, že cestu středem moře nevytvořil sám Stvořitel osobně. Na jeho příkaz a v naplnění jeho Vůle to materiálně zrealizovaly právě přírodní bytosti.

Slovenský básník Milan Rúfus napsal: "Pohádky nevznikly proto, aby děti usnuly, ale aby se dospělí vzbudili!" Jeho slova však v současnosti nabývají mnohem širší rozměr, protože malé i velké a mocné bytosti dávných bájí, pověstí a pohádek přijdou v naplňování očistného dění až k prahu našeho vlastního domu, aby otřásly naší duší a celým naším bytím. Aby otřásly naší rozumovou racionalitou a probudily v nás hlas srdce a citu. Aby nás třeba za cenu prožívání utrpení a zkázy probudily z našeho smrtelného duchovního spánku, a z naší trestuhodné duchovní nevědomosti.

Vnější katastrofické přírodní dění, které se mnoha z nás dotkne, je však jen odrazem hlavního boje, probíhajícího v jemnějších sférách v okolí naší země. Hlavní boj spočívá v ničení a likvidaci nečistých myšlenkových a citových forem, vytvářených lidmi po celá tisíciletí. Tyto formy jsou shromážděny v obrovských negativních citových a myšlenkových centrálách v blízkosti země, odkud působí destruktivně a zhoubně na celé lidstvo.

To je ten pověstný Augiášův chlév, který začíná být čištěn! Mocné bytosti přírody, stojící ve službách velkého Boha, začaly nelítostný očistný boj se vším lidským citovým a myšlenkovým hnojem a hnusem. Boj vede bytost, dávnými Slovany nazývaná Perun, která blesky a mohutnými údery svého kladiva buší do vší této nečistoty, ničí ji, drtí ji a likviduje ji.

Účelem tohoto gigantického boje, vedeného hromovládným Perunem, je očistit svět citových a myšlenkových forem do takové míry, aby přestaly negativně ovlivňovat lidstvo, čímž lidé dostanou příležitost k vnitřnímu probuzení. K probuzení k dobrému, k čistému a krásnému.

Bez této pomoci shora, bez této pomoci bytostných služebníků jediného Boha, by lidstvo muselo zahynout a udusit se v bahnistém močálu, vytvořeném svou vlastní citovou a myšlenkovou nečistotou. Aby se tak nestalo, vyslal nebeský Otec své bytostné služebníky, aby zničily a vypálily tento močál, a tím daly lidem příležitost k očištění a nastoupení cesty dobrého chtění.

Proto od nynějška, když uslyšíme v bouři údery hromu vězme, že jsou to údery kladiva hromovládného Peruna! Vězme, že právě probíhá další tvrdý očistný boj proti zlým, zvráceným, zkaženým a nečistým lidským citovým a myšlenkovým formám.

Od nynějška, když uslyšíme bouři a v ní hřmění vězme, že se blíží čas, kdy bytostní vykonají svou velkou očistnou práci v myšlenkovém i citovém světě. A pak přijde řada i na ty, kteří tyto negativní formy stále tvořili a stále tvoří. Přijde řada na ty, kteří jsou s tvorbou těchto negativních forem spojeni svými osudovými vlákny.

Do této chvíle se proto ze všech svých sil vynasnažme rozseknout všechna vlákna, spojující nás s tvorbou negativních a špatných citových i myšlenkových forem, protože cestou těchto vláken přijde k nám a k našemu domu zkáza! Vynasnažme se, abychom ve svém cítění a myšlení formovali už jen věci dobré a čisté.

Všechny sféry kolem naší země, a nakonec i země samotná bude očištěna, a právo žít na ní a v její blízkosti dostanou jen lidé dobrého a čistého chtění. Jen lidé, kteří v sobě nepřechovávají žádné nectnosti, ani žádné myšlenky na škodu druhým. Jen jim bude patřit budoucnost a jen jim bude patřit právo na další existenci v Pánově stvoření.

A zcela na závěr je třeba ještě zdůraznit, že v současném očistném dění může zemřít úplně každý. Dobrý i špatný. Rozhodující je však stav našeho nitra a naladění naší duše. Je-li člověk vnitřně naladěn k dobru, k čistotě a ke Stvořiteli, dostane příležitost narodit se znovu na zemi, pokračovat na ní ve svém dalším duchovním vývoji a úspěšně jej dokončit svým vstupem do království nebeského.

V případě duševního naladění ke špatnému, nebo jen k matérii už člověk nedostane právo narodit se na zemi. Jeho duše bude bytostními odtlačena do nižších úrovní, kde se pod zvýšeným tlakem na něj dopadajícího zla snad ještě dokáže polepšit. A pokud ne, bude mu definitivně vzato právo na další existenci ve stvoření, což je to nejstrašnější, co se může lidské osobnosti vůbec přihodit.

Proto klid a mír všem lidem dobré vůle! Klid a mír všem lidem dobrého chtění! Klid a mír všem lidem čistého cítění a myšlení! Jedině oni jsou budoucností Země! Jedině oni jsou po ochranou Boha a všech jeho bytostných služebníků! Jedině nad nimi se vznáší Pánovo požehnání a jeho pomoc. Pomoc, kterou obdrží v přebohaté míře, pokud o ni budou s pokorou prosit.