Jíme, abychom žili 1

OBEZITA, NEŽÁDOUCÍ ZNAK BLAHOBYTU 1
Co je obezita (otylost), je obecně známo. Méně už je známo, že v historii se na obezitu v různých částech světa pohlíželo s úctou a vážností, neboť svědčila o životním blahobytu. Ne tak dnes, neboť už víme, že tento způsob blahobytu je velkým zdravotním rizikem.

Západní vědění nahlíží obezitu jako prostý nepoměr mezi příjmem a výdejem energie. Koncept je logický, ale ne zcela pravdivý. Nezohledňuje totiž fakt, že využitelnost energie různých potravin je rozdílná. Proto byl v r. 1982 uveden do nutriční praxe tzv. glykemický index (GI), jenž říká, jak rychle a jak snadno se potrava mění v glukózu, resp. energii.

V boji s obezitou to je nejvýznamnější objev 20. stol. Pro praxi to znamená, že potraviny s vysokým GI jsou pro obézní nežádoucí, neboť se rychle metabolizují v glukózu a následně efektivně syntetizují v tuk.

Potravinám s vysokým GI se organismus nedokáže bránit. Jestliže byly snědeny, jejich energie (glukóza) pronikne do krve, načež musí být spálena, nebo je přeměněna v tuk. Naproti tomu potraviny s nízkým GI se organismu nevnucují. Jsou k dispozici, a když organismus potřebuje energii, teprve potom se metabolizují a tráví.

Ale když organismus energii nepotřebuje, anžto nepracuje, odpočívá či pozoruje kvetoucí keř, potom potrava s nízkým GI zůstává trávením nepovšimnuta.

Organismus si z potravy s nízkým GI vezme jen tolik energie, kolik aktuálně potřebuje. Proto jsou potraviny s nízkým GI ideálním zdrojem energie jak pro obézní, tak pro diabetiky. Spolehlivě udržují sytost do doby příštího jídla a nevytvářejí tzv. falešný hlad, vzniklý rozkolísáním hladiny glykemie.

Hodnoty GI jsou k dohledání v internetu. Nízkoglykemické potraviny jsou především celozrnné obiloviny, zeleniny a luštěniny, tedy základ výživy národů všech kontinentů. Jako doplňky a léky se přidávají mléčné výrobky, vejce a živočišná masa.

Vysokoglykemické jsou všechny rafinované nebo separované, zejména cukr, med a výrobky z bílé mouky. (Pokračování!)