Z fb.... truckerka kamionu.... autorka krásné povídky Alenka Jeřábková....její začátky

5 dní, 5 příběhů, 5 nominací
Den 3.
Motorka prodaná, maturita hotová a v kapse mě pálil „čerstvej natěšenej“ řidičák a motivovaly příběhy kamarádů kamioňáků z cest…
A tak se psal rok 2007 a já sedla u Štulíka do svého první mini trucku, Mercedese, jenž nevydržel ani 3 měsíce mé „kariéry“ a šel do šrotu – měl bebinko na zadečku, pán zapomněl, že prostřední pedál je brzda. Naštěstí on i jeho přítelkyně měli jen oděrky a sok.
S druhým bobíkem, již označeným značkou MAN a též hydraulickým čelem, jsme pokračovali v rozvážení zdravotnického materiálu po nemocnicích a k tomu se postupně přidávala bílá elektronika do obchodů na náměstích… jenže stihnout rozvést zboží, dojet na parkoviště do Brna a zpátky, mezitím se vyspat a nedostávat pokuty za nedodržování Aetru se stal nadlidský úkon a tak jsem si vydupala druhého bobika, modrého i s modrými záclonkami a postýlkou. No že bych to vyhrála nějak s úlevou na časovým harmonogramu se říct nedá, o tom by Petr Hladký mohl taky vyprávět, ale za některé akce jako Petružálek a večerní motorest baštu u Břeclavi nebo za 3x týdně několika hodinové nakládky Gorenje v Měšicích to stálo…
Jenže všechno má své meze i já, tak jsem se po dvou letech nevyspání a s výplatou k breku, rozhodla s tím skončit a dělat zase pinglicu Emotikona grin
Jednou jsem se byla zkusit zaškolit na kamion v Brně, ale Brno – Berlín – Košice – Brno za 5 dní s bláznem na sedadle spolujezdce mě rychle odradilo.
Ejhle vydrželo mi to 3 měsíce a už jsem mazala s Mikinem Jiří Mikin Mikulík jeho bílým 12t MAN se zelenými puntíky a želvou k tomu, směr Německo Mnichov. Po 2 měsících mi přirostla k srdci červená Ivetka se shrnovací plachtou a vraty a moje spokojenost byla kompletní…
Neprojela jsem sice svět, ale vidět něco málo ze Španělska, Francie, Itálie, Slovinska, Švýcarska,Švédska a v né poslední řadě Anglie, což se nepoštěstí každému, mi ke štěstí stačilo….
Stalo se i nějaká ta otočka s návěsem v DE ve dva, ale moje odvaha nikdy nepřerostla tu hranici překonat a toužit po kamionu…
I za těch pár let jsem stihla poznat nespočet super lidiček a proto dnes nominuji moje kamarádky kamioňačky, které tomu věnovali svůj život a stále brázdí Evropu Dana Volvo Level a Zdenka Adámková a mého přítele, který se trhl a splnil si sen velkého truckera v USA Pavel Orsag..