JAK SE ŘÍKÁ TŘEM ZÁVĚREČNÝM MASOPUSTNÍM DNŮM?

A proč začíná masopust ve čtvrtek?
Hlavní oslavy masopustu patří jeho třem závěrečným dnům: neděli, pondělí a úterý. Tomuto masopustnímu třídenní se říká ostatky, fašank, někde také končiny, voračky, voráči, či obecně karneval a místy to byly bláznivé dny. A jak vznikly jednotlivé názvy?
- ostatky, vostatky:
Název byl podle jednoho výkladu odvozený od vostatku či ostatku, protože se snědlo, co od žní a sklizně bylo v hospodářství. Podle jiného výkladu se tím tak připomíná označení "ostatních dnů" (vostatní, zvostatní) a snad prý pojmenování vzniklo od toho, že je zapotřebí všechny masopustní „ostatky“ jídla, ale i pití, zkonzumovat před začátkem předvelikonočního půstu a jak toho dosáhnout, než tak, že se chasa vydá po vesnici, ostatky posbírá a večer vše společně sní a vypije na zábavě.
(Tak se těmto dnům říká v Čechách a na západní a střední Moravě)
- končiny: Domácí název končiny je zřejmý, protože značí konec masopustu. (Hranicko, Vsetínsko, Rožnovsko)
- fašank: Nářeční pojmenování masopustu je někde fašank nebo fašanky, to je starobylá výpůjčka ze středohornoněmčiny,“ V té době se čepovaly nápoje před započetím půstu. „odtud kořen šank, později šenk.“ (Slovácko)
- voračky, voračka: Tento zvyk udržovala chasa, zejména na Chodsku, tedy především svobodní mládenci a muži. O masopustním úterý obcházeli vesnici v maškarách a tropili nejrůznější skopičiny. Za doprovodu muziky navštěvovali jednotlivé domy a zvali děvčata na večerní tancovačku. Právě tam jim pak dívky musely tyto ‚voračky‘ zaplatit. Šlo vlastně o příspěvek na muziku na celý nadcházející rok, který pak chlapci společně propili. (Chodsko, Pardubicko, Konicko, Boskovicko, Zábřežsko). Voráči jsou maškary obcházející po domech (Chodsko, Moravskotřebovsko)
Proč začíná masopust ve čtvrtek?
Důvody pro volbu čtvrtka byly jak liturgické, tak praktické. Středa a pátek bývaly postními dny, jako dny, kdy začalo a vrcholilo Kristovo utrpení. To platilo celý rok, a výjimka se nedělala ani o masopustu. Ostatně páteční půst dodržují praktikující křesťané dodnes. A ten praktický důvod byl docela prozaický: maso ze zabíjačky bylo nutné sníst do následujícího úterka, popeleční středou totiž začínal čtyřicetidenní půst.
Zdroj Facebook - České zvyky...