MASOPUSTNÍ OBDOBÍ ZAČÍNÁ 7. LEDNA

Skončilo vánoční období a nastával čas radosti, veselí a uvolnění. Po klidných svátečních dnech přicházelo období plné společenských setkání – lidé se scházeli na přástkách a dračkách, jejichž zakončení provázelo pohoštění a taneční zábavy. Konaly se také svatby, zabíjačky a plesy, zatímco rolníci se postupně připravovali na jarní polní práce.
Nejlépe toto období vystihovala slova písničky: „Masopuste, masopuste, do kola mne, holky, pusťte!“ Vrchol celého veselého času pak tvořily slavné masopustní dny, spojené s průvody masek, zpěvem, dodržováním tradic a bujarou oslavou před nadcházejícím dlouhým čtyřicetidenním jarním postním obdobím. Letos je masopustní úterý 17.2.
Podle dlouholeté tradice začíná masopustní období 7. ledna, den po svátku Tří králů a končí vždy o masopustním úterý, které předchází Popeleční středě, jak se nazývá první den čtyřicetidenního předvelikonočního půstu. Někdy se uvádí, že masopustní veselé období začínalo hned první neděli po Třech králích. Začátek masopustu je tedy vždy stejný, jeho ukončení však závisí na datu Velikonoc. Ty jsou pohyblivé, protože se řídí prvním jarním úplňkem po jarní rovnodennosti, a proto je pohyblivý i konec masopustu. Ten připadá na období od 3. února do 9. března.
VÝZNAM SLOVA MASOPUST:
České pojmenování „masopust“ je zavádějící. Na první pohled se zdá, že vzniklo spojením slov „maso“ a „půst“. Tomu však neodpovídá jeho význam. Zatímco v jiných slovanských jazycích se výraz vskutku váže k půstu, ve smyslu upuštění od masa, což obsahuje i slovo karneval (z latinského carne=maso, vale=sbohem), v češtině znamená jeho význam pravý opak, označuje hodování a veselí.
V pojmenování „masopust“ zřejmě tedy staří Čechové spojili „maso“ s významem slova „pustit“=dovolit, nikoli je „opustit“ či od něj „upustit“. A v masopustním období maso, zejména pak vepřové nechybělo, neboť to byl čas zabijaček, koblih smažených na sádle a karnevalového veselí.
Slovo mjasopust je doloženo ve velkomoravských pramenech 9. století.
HLAVNÍ MASOPUSTNÍ DNY:
Patří jeho třem závěrečným dnům: neděli, pondělí a úterý. Tomuto masopustnímu třídenní se říká ostatky, fašank, někde také končiny, voračky, voráči, či obecně karneval.
Pokud se na masopustní období podíváme z pohledu Liturgického církevního roku, tak spadá do jeho Liturgického mezidobí I., které začíná od dne následujícího po svátku Křtu Páně (křest Ježíše Krista v řece Jordán se připomíná první neděli po slavnosti Zjevení páně neboli Tří králů) a trvá do dne před popeleční středou.
Celé období je charakterizováno i liturgickou zelenou barvou symbolizující naději na užitek a plody z následování Krista, v naději na cíl spočívající ve věčném společenství s ním.Zdroj: Facebook - České zvyky...