Svatým Matějem začíná předjaří

SVATÝM MATĚJEM ZAČÍNÁ PŘEDJAŘÍ, LIDOVÉ ZVYKY A POVĚRY
Pomalu začíná předjaří, probouzející se příroda dává o sobě vědět. Přišla doba příprav na první polní práce a očekávání mláďátek. Svátek svatého Matěje je prastarým svátkem světce, který, když zemřel Jidáš, doplnil apoštolskou dvanáctku. Je to světec, který také láme zimu, přináší skutečně jarní teplé paprsky a rozpouští led a sníh minulé zimy nebo také zimy ještě přidá: „Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.“ Ve staré církvi mu byl zasvěcený 24. únor jako předěl zimy a jara. V katolické církvi přesunuli jeho svátek v roce 1970 na 14. května. Pravděpodobně se tak stalo proto, aby z náboženských důvodů byl jen jeden počátek jara, a to 20. nebo 21. března, kvůli určení datumu Velikonoc.
Jaro začíná jarní rovnodenností v druhé polovině března, ale v dochovaných historických záznamech a ve staročeských kalendářích se jaro neboli vesna počítalo již od svátku Stolování sv. Petra (22.2.), ale většinou tzv. prvním jarním dnem byl až svátek sv. Matěje. Rovněž při staročeském dělení roku na osm období byl den sv. Matěje prvním dnem tzv. pozimku neboli předjaří. To připomínají tyto pranostiky: "Svatá Kateřina (25.11.) zimu oblibuje, svatý Matěj odplavuje." Nebo "Svatý Matěj přivádí pozimek." V tomto období také probíhá matějská obleva, která se zmiňuje v mnoha dnešních pranostikách, které se vztahujících k počasí a k úrodě na polích a zahradách.
K matějskému svátku se vázal obyčej, jehož smyslem bylo magicky působit na úrodu ovoce a na sklonku zimy probouzet stromy. Podle pramenů z 19. a 20. století bylo matějské „volání na stromy“ hojně rozšířeno v Čechách, na západní a střední Moravě. Prostředky magického konání v čase před rozedněním, jako zvonění klíči, otloukání stromu proutkem nebo vařečkou a hlasité volání, v němž je vzýván ku pomoci světec Matěj, mělo vybudit plodnost stromů. Patřila k tomu také nahota nebo sporé oblečení aktérů, dětí bosých a jen v košilích.
„Dnes je svatého Matěje nesu nahého na těle,
aby nám nadělil ovoce dosti do sytosti“
- Na Novobydžovsku chodily děti bosy před východem slunce do zahrady a měly ověnčenou vařečku, jíž udeřily do každého stromu a přitom říkaly: „Volám, volám svatého Matěje, kde můj hlásek obejde, všude dost ovoce bude: jablíček, hruštiček, švestiček“ atd. Nezlámala-li se vařečka nebo neotloukala-li se kůra stromů, bylo to znamením, že sv. Matěj nadělí na podzim hojnost ovoce, opačně to znamenalo, že v tom roce uschne hojně stromů. Po zpěvu našly děti pod stromem dárek od sv. Matěje, který tam nepozorovaně matky položily. Rok od roku se ta prosba opakovala a skončila až v letech před druhou světovou válkou.
- Na Chodsku nebo v dolním Pomoraví se tradovalo, že v tento den mají svatbu vrabci, shánějí se, vřískají u stodol a statků, jako by se loučili se zimními příbytky.
- Mezi dětské hry patřilo i vybírání ptačích hnízd. Matky své syny napomínaly, že mohou vybírat jen hnízda vrabců „škůdníků“, kteří třešním, vínu a obilí nedají pokoje. Vylezl-li některý hoch na strom pro „povoleného“ ptáka, ale hnízdo bylo prázdné, smáli se mu ostatní, že vybral „Darmolezy.“ Aby kluci měli štěstí a nalezli jen plná ptačí hnízda měli na svatého Matěje před sluncem východu udělat do sena důlky a jmenovat přitom ptáky, které chtěli v létě, v hnízdu najít.
- Sv. Matějovi byli zasvěcovány i chrámy a kaple. U nás jich není tolik jako jiných, ale pro své vřazení do času předjaří se svátek zapsal především prvních poutí v roce. Mezi nimi vyniká proslulá pražská matějská pouť, konaná k uctění jediného kostela sv. Matěje v Praze Dejvicích.
https://www.ceskezvyky.cz/sv-matej-zacina-predjari.../