Jób. Čtvrtá řeč Elíhúova.

Čtvrtá řeč Elíhúova

Bůh člověka vychovává
Elíhú dále pokračoval slovy:
"Měj se mnou trochu trpělivosti a sdělím ti,
že ještě mám o Bohu co říci.
Začnu se svým věděním zdaleka
a přiznám svému Učiniteli spravedlnost,
neboť opravdu má slova nejsou klam;
před tebou je člověk dokonalých vědomostí.
Hle, Bůh je úctyhodný, nezavrhne bez příčiny,
je úctyhodný silou i srdcem.
Nenechá naživu svévolníka,
ale ujištěným dopomůže k právu.
Od spravedlivého neodvrací zrak;
s králi je na trůn dosazuje navždy a jsou vyvýšeni.
Jsou-li však spoutáni řetězy, chyceni do provazů utrpení,
oznamuje jim, čeho se dopustili,
že se rozbujela jejich přestoupení,
otvírá jim ucho pro napomenutí
a vyzývá je, aby se odvrátili od ničemností.
Poslechnou-li, budou-li mu sloužit,
dokončí své dny v pohodě a v rozkoších svá léta.
Neposlechnou-li, sejdou hubící střelou
a zahynou pro svou nerozvážnost.
Kdo jsou rouhavého srdce, přispívají k hněvu,
nevolají o pomoc, ani když je spoutá.
Proto zemře jejich duše v mládí
a jejich život skončí se zasvěcenci smilstva.
Utištěného zachrání skrze jeho utrpení,
otevře mu ucho skrze útlak.

Kdo je podobný Bohu?
To on tě odláká z jícnu soužení;
abys měl kolem volný prostor, bez stístěnosti,
a poklidný stůl plný tučnosti.
Chceš-li se svévolně přít, pře tě přivede před soud.
Ať tě rozhořčení nezláká k tleskání
a velké výkupné ať tě nesvede z cesty.
Vytrhne tě volání o pomoc, když se soužíš
a napínáš všechnu svou sílu?
Nedychtí po noci, která odvede národy z jejich míst.
Bedlivě dbej, aby ses neobracel k ničemnosti
a nevolil ji raději než utrpení.
Hle, jak nedostupný je Bůh ve své síle!
Kdo je učitel podobný jemu?
Kdo smí dohlížet na jeho cestu? Kdo smí říci: ,Jednáš podle,?
Pamatuj, že máš vyvyšovat jeho dílo, jež lidé opěvují.
Všichni lidé je vyhlížejí, avšak člověk přihlíží jen zdáli.