Jób. Druhé dějství.

Druhé dějství.

Satan osočuje Jóba dále

A nastal opět den, kdy synové Boží přišli, aby předstoupili před Hospodina; přišel mezi ně i satan, aby i on předstoupil před Hospodina.
Hospodin se satana zeptal: „Odkud přicházíš?“ Satan Hospodinu odpověděl: „Procházel jsem zemi křížem krážem.“
Hospodin se satana zeptal: „Zdalipak sis všiml mého služebníka Jóba? Nemá na zemi sobě rovného, je to muž bezúhonný a přímý, bojí se Boha a vystříhá se zlého. Ve své bezúhonnosti setrvává dosud, ačkoli jsi mě proti němu podnítil, abych ho bezdůvodně mořil.“
Satan však Hospodinu odpověděl: „Kůži za kůži! Za sebe samého dá člověk všechno, co má.
Ale jen vztáhnu ruku a dotkni se jeho kostí a jeho masa, hned ti bude do očí zlořečit.

Jóbovo utrpení

Hospodin na to satanovi odpověděl: „Nuže, měj si ho v moci, avšak ušetři jeho život.“
A satan od Hospodina odešel a ranil Jóba od hlavy k patě ošklivými vředy.
Jób vzal střep, aby se mohl škrábat, a posadil se do popela.
Jeho žena mu však řekla:
„Ještě se držíš bezúhonnosti? Zlořeč Bohu a zemři.“
Ale on odpověděl:
„Mluvíš jako nějaká bláhová žena.
To máme od Boha přijímat jenom dobro,
Kdežto věci zlé přijímat nebudeme?
Při tom všem se Jób svými rty neprohřešil.

Příchod Jóbových přátel

O všem tom zlém, co Jóba potkalo, se doslechli jeho tři přátelé a přišli každý ze svého místa: Elífaz Témanský, Bildad Šúchský a Sófar Naamatský. Dohodli se spolu, že mu půjdou projevit soustrast a potěšit ho.
Rozhlíželi se po něm už zdaleka, ale nemohli ho poznat. Propukli v hlasitý pláč, roztrhli své řízy a rozhazovali nad hlavou k nebi prach.
Seděli potom spolu s ním na zemi po sedm dní a nocí a slova k němu žádný nepromluvil, neboť viděli, že jeho bolest je nesmírná.