Žij a miluj

Jen pomyšlení na smrt lidi mění. Bojí se, utíkají, zavírají oči, okna i dveře. Samotná představa tohoto prožitku je natolik hrůzná, že přímo berou nohy na ramena.
Smrt není děsivá. Smiřte se s ní. Podejte si ruce. Je zakořeněnou podstatou života a jednou se s náma přijde pozdravit tváří v tvář.
Žijte každý den s vědomím, že může být váš poslední.
A teď tohle trapné klišé přiblížím a rozvedu.
Žijte, jako byste měli v příští vteřině odejít z tohoto světa. Dejte najevo lásku lidem, kteří dělají váš svět krásným. Vyslovte, jak moc je milujete a vezměte je na zmrzlinu. Napište dopis příteli, který vám chybí. Vezměte svého psa k vodě a sledujte, jak je šťastný.
Ponořte se do přítomného okamžiku.
Pohlédněte druhému do očí a obejměte ho tak, že ucítí vaše teplo. Obejměte ho tak, že budete cítit jeho paže, záda a budete vnímat, jak taje pod vašima rukama. Obejměte ho, a když budete cítit, že se ta chvíle stává trapnou, protože se to ve společnosti tak dlouho nehodí, přitiskněte ho k sobě ještě o kousek více.
Tyhle okamžiky tvoří váš svět.
Tyhle chvíle jsou šťávou a smyslem života.
Protože pravda je, že nemá smysl žít a tohle nepoznat. Projít tu cestu a nepoznat lásku, to je jako neprožít vůbec nic.
Nemá smysl plout a klouzat po povrchu. Zuby nehty předstírat, jak jsem spokojený a šťastný. Přestaňte hrát divadlo. V první řadě sami před sebou. Čas běží.
Prožijte emoce. Prociťte smutek, bolest i lásku.
Staňte se člověkem a plačte, pokud vám něco trhá duši na kusy.
V tomhle je síla.
Síla, která vás vytáhne za vlasy z denní rutiny, zatočí s dosavadním vnímáním světa, strhne klapky z očí a najednou budete stát před surovou pravdou, které nejde uniknout a nezbyde už nic jiného, než ji přivítat a pohlédnout si vzájemně do očí.
Žij a miluj.
Na nic jiného není čas!