POČÍTAČ

První elektronkové počítače se od těch dnešních hodně lišily. Praotcové počítače vážily několik tun a měly paměťovou kapacitu jen několik čísel a písmen.
Jeden takový stroj zkonstruoval v Americe vědecký tým, který vedli John Mauchly a John Eckert. Sestrojili ho v letech 1942 až 1946 a dali mu jméno ENIAC.
ENIAC měl malou paměť takže se s ním nepracovalo snadno. Byl velice nespolehlivý, protože se skládal přibližně z 18 000 elektronek, které se často přehřívaly a musely se stále vyměňovat.
I tak to ale byl začátek počítačů. ENIAC dokázal za 0,2 milisekundy sečíst dvě čísla, takže za jeden den provedl výpočty, které by matematikovi trvaly celý rok.
Později začali vědci s hledáním levnějších výrobních postupů. Vznikaly první "programy", tedy příkazy, které počítači říkaly, co má dělat. Zvětšila se počítačová paměť, přibyla klávesnice, takže se počítač lépe ovládal.
Snad největší krok kupředu přišel s vynálezem tranzistoru v roce 1947. Malý tranzistor, který se nepřehříval, nahradil elektronky. Počítače mohly být menší a spolehlivější a moderní "věk informací" konečně začal.
V 19. století navrhl britský vynálezce Charles Babbage společně s Adou, hraběnkou Lovela ceovou (známou také jako Ada Augusta) ohromný "počítačový stroj, plný páček a koleček. Tento stroj je často považován za první počítač.