
BLOG podělte se s ostatními o své názory
V touze spočívá síla, která nás vede k uskutečňování našich snů. Touha poháněla středověké lidi ke stavbě vysokých katedrál. Hudba žije z touhy a otevírá okna k nebesům. Každé umění je vlastně zárodek věčnosti, zcela nový a originální, nic takového tady dosud nebylo. Je...
Sedím ve vlaku z Českého Těšína. Autorské čtení nebylo špatné, přestože se jednalo o besedu se studenty. U nich nikdy nevíte, jak to dopadne.Dětem raději nečtu ukázku o nálezu mrtvého těla v bažinách a vynechávám i tu o nafrněných učitelkách. Výkupna bylin jim vůbec...
XVIII. Od oudů některých živočichů Od zubůZub zubu nedoskakoval.Má zuby.Zubatá řeč neb list.Za zubů tě se chleba najísti.Zub za zub.Zub ...
Místodržitel, Vládce a Soudce stvoření, přebývající na jeho vrcholu, přichází k Zemi k velkému Soudu. Je to Vyslanec Boha - Syn Člověka - Imanuel! Přichází jako ochránce a osvoboditel všeho, co ve své čistotě usiluje ke Světlu. Ale také i toho, co je v jádru citově živé...
Sloveso „pochlebovat“ znamená přehnaně někomu lichotit, říkat mu věci, které ho mají potěšit nebo mu zalichotit, často neupřímně, aby si člověk získal jeho přízeň nebo výhodu.Synonyma: lichotit, podlézat, mazat med kolem pusy.O původu slovesa pochlebovat:Hne...
Dánský filozof Søren Kierkegaard vypráví v jednom podobenství o lilii, která si bezstarostně rostla na jakémsi odlehlém místě. Jednoho dne k ní přihopsal pták. Přišel i zítra i pozítří, až se lilie do ptáka zamilovala, protože byl krásný. Pták byl ovšem zlý, protože lil...
Letošní podzim bude ve znamení moudré ryby. Je stará, samotářská a zná odpovědi na cokoliv. Bude bydlet s námi.Hned ráno vyhrabu celou skříň. Především zastrčenou spodní část, kde není oblečení, jenom vzácné památné předměty. Šrouby z kolejnic, které nejdou vyhodit....
XVII. Od menších a rozličných životčichůOd blechyMá on blechy po krejcaru.Dbá on, co by ho blecha ukousla.Od hadaVine se co had; o chytrém.Mezi hady a štíry; o nebezpečenství.V jedno dýchají. Jeden mají dychánek.Kdo chce hada bíti...
Modrošedé oči viděly víc, než unesly. Milena Dvorská a bolest, kterou si nesla jako matka.Ty oči zná každý, kdo kdy viděl českou pohádku. Čisté, klidné, modrošedé. Oči, které slibovaly dobro. Jen málokdo ale tušil, kolik bolesti, viny a tichého smutku v nich Milena ...
TOP autoři v sekci blog
za poslední měsíc